Vazby pletenin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vazba určuje způsob provázání nití v pletenině.
Z několika základních se odvozují desítky vedlejších druhů vazeb. K jejich rozdělení nebo přiřazení neexistuje jednotné pravidlo (jako třeba u tkalcovských vazeb).
Například podle české odborné literatury se vazby rozdělují následovně:
| Druh pleteniny | zátažná | osnovní | |||||
| Skupina vazeb | jednolícní | oboulícní | obourubní | jednolícní | oboulícní | ||
| Vazba | hladká | žebrová | vzorová | trikotová | hladká | ||
| krytá | plisé | chytová | suknová | prolamovaná | |||
| proužková | nopová | prolamovaná | keprová | žebrová | |||
| plyšová | interloková | krytá | podélná žebra | příčné vlny | |||
| intarziová | žakárová | příčné vlny | milanés | krytá | |||
| lisovaná | vyšívaná | chytová | tylová | plyšová | |||
| vyšívaná atd. | plisé | proužková | markyzetová | simplexová atd. | |||
Naproti tomu se například v německy mluvících zemích najde u osnovních vazeb rozdělení jen do 7 základních skupin: řetízek, trikot, sukno, satén, samet, kepr a atlas.
U zátažných pletenin se pak uvádí jen 3 základní skupiny vazeb:
- jednolícní (s označením R-L), obsahující jen jednostranně orientovaná očka
- oboulícní (R-R ), kde se střídají sloupky z lícních se sloupky z rubních oček
- obourubní (L-L), kde sloupky obsahují střídavě lícní a rubní očka
Z označení vazeb se někdy odvozuje obchodní název pletenin (trikotin, simplex, interlok aj.).
[editovat] Literatura
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 440
- Maschentechnik (Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1979)
- Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 706-731
