Žakárové vzorování textilií
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velikost a tvar vazby jsou u tkacích a pletacích strojů omezeny možností umístění vazebních nástrojů (např. maximálně 28 listů prošlupního zařízení na tkacím stroji, max. 90 kladecích lišt u pletacích rašlů).
V roce 1795 vynalezl Francouz Jacquard zařízení, pomocí kterého se na tkacích strojích nechá ovládat každá jednotlivá osnovní nit nezávisle na ostatních a tak se dají vytkávat plastické vzory v několikanásobné velikosti.
Jacquardův princip se asi o 100 let později uplatnil také u některých typů pletacích strojů.
Obsah |
[editovat] Žakárové prošlupní zařízení na tkacích strojích
Jednotlivé nitěnky jsou upevněny na zdvižných šňůrách zavěšených na platinách. Vertikálním pohybem platin je určeno, která osnovní nit se při dané otáčce tkacího stroje zvedne a která zůstává v dolní části prošlupu.
Platiny jsou u starších žakárových strojů řízeny děrovanými kartami (s naprogramovaným rozmístěním děr), většina nových zařízení pracuje na principu elektromagnetického přenosu impulsu daného počítačem.
Moderní zařízení pracují až s 24.000 platinami, to znamená, že tkaný vzor může dosáhnout velikosti celé běžné šířky tkaniny (150 cm). V roce 2007 měl přijít na trh první žakárový stroj, který ovládá osnovní nitěnky bez použití (složité konstrukce) zdvižných šňůr. [1]
Použití tkanin: původně na slavnostní oděvy a nábytkové potahy z přírodního hedvábí (snímek vpravo), později povlaky na posteloviny a ubrusy z česané bavlny, nábytkové potahy ze staplových polyakrylových přízí
[editovat] Žakár na rašlovém stroji
Kladecí jehly na rašlech jsou upevněny na lištách, takže jednotlivé jehly jedné lišty se nemohou samostatně pohybovat. Naproti tomu je na žakárové kladecí liště mezi každými dvěma jehlami pohyblivý kolík ovládaný vzorovacím programem. Jestliže se kolík zvedne, posune se kladecí jehla k vedlejší pletací jehle, kde se vytvoří dvojité očko a na původním místě vznikne v pletenině otvor. [2]
Od 80. let minulého století se jedna nebo dvě žakárové lišty kombinují s velkým počtem lišt s kladecími jehlami na jednom stroji a tím je umožněno velmi mnohostranné vzorování např. u krajek a náhrada strojního vyšívání (dřívějších bobinet).
Protože spotřeba jednotlivých osnovních nití je u žakárových pletenin velmi rozdílná, nenavíjí se osnova na vály, ale příze se překládá na cívkách, ze kterých se při pletení odvíjí z cívečnicového rámu.
[editovat] Žakár na plochých a okrouhlých pletacích strojích
Každá pletací jehla se jednotlivě ovládá a tak se mohou v jednom řádku vedle sebe umístit různé vazební prvky jako očko, smyčka, podkládání nití atd. a barevně kombinovat. Vzorování se může provádět na počítači, program se dá přímo přenášet na pletací stroj. [3] Použití: Např. svrchní oděvy, bytové textilie [4]
[editovat] Ruční práce s žakárovým vzorováním
Žakárovým vzorováním se vytváří v ručně pletených, vyšívaných nebo háčkovaných textiliích zřetelně ohraničené obrazce různých tvarů.
[editovat] Literatura
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 335-338
- Mon Tricot & Plus Lexikon, Verlag Ediclair & Cie, Paris 1980, str. 118-119
