Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o švédské válečné lodi. O švédské a polské královské dynastii pojednává článek Vasa (dynastie).

Královská válečná loď Vasa - Švédsko
Vasa v muzeu
Základní údaje
Zahájení stavby:	1625
První plavba:	10. srpna 1628
Osud:	Potopena 10. srpna 1628 Vyzvednuta 24. dubna 1961 Nyní ve vlastním muzeu ve Stockholmu
Technicko-taktická data
Výtlak:	1 300 t
Délka:	47,7 m (na úrovni hladiny) 69 m (od přídě na záď)
Šířka:	11,2 m (na úrovni hladiny)
Ponor:	4,7 m
Plachty:	přibližně 1200 m²
Posádka:	137 námořníků 300 vojáků
Výzbroj:	48 děl 24liberních 8 děl tříliberních 2 děla jednoliberní 6 moždířů
Vasa muzeum

Vasa je švédská válečná loď postavená v letech 1625 - 1628 holanským stavitelem Henrykem Hybertssonem na příkaz krále Gustava II. Adolfa. Byla pojmenována po vládnoucí dynastii Vasa. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 je nyní umístěn ve vlastním muzeu ve Stockholmu.

[editovat] Stavba

Na stavbě lodi pracovalo pod vedením stavitele Henryka Hybertssona asi 400 lidí. Měla být jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí své doby a reprezentovat královskou moc. Plány lodě byly změněny ještě v průběhu prací. Přání krále postavila stavitele před obtížný technický problém, který se jim nepodařilo vyřešit. Vysoká bohatě zdobená nástavba se dvěma dělovými palubami a neobvykle vysokým počtem děl snižovala stabilitu lodě. Proto byly na její dno umístěny kameny. Ani to však nestačilo, jak ukázala už první plavba.

[editovat] První plavba

Na svou první plavbu vyplula Vasa dne 10. srpna 1628 v doprovodu několika dalších lodí. Vypálila jednu slavnostní salvu a když opouštěla přístav, zasáhly ji dva poryvy větru. Prvnímu ještě dokázala odolat, při druhém se ale naklonila tak, že otevřenými dělovými otvory do ní vnikla voda a Vasa se potopila. Na její palubě zahynul kapitán Söfrig Hansson a nejméně 30 členů posádky.

[editovat] Vyzvednutí

Vasu objevil v roce 1956 soukromý průzkumník Andres Franzén. Byla zachovalá v pozoruhodně dobrém stavu. V Baltském moři se nevyskytuje sášeň lodní, která jinde napadá a likviduje dřevěné lodní vraky. Na hladinu byla vyzvednuta 24. dubna 1961. Spolu s ní i 14 000 dřevěných předmětů včetně 700 soch.

Kuriozitou byla vyzvednutá socha běžce, nápadně podobná soše Paavo Nurmiho, která stojí před olympijským stadionem v Helsinkách. Stala se malou záhadou pro švédské archeology a strhla se kvůli ní mediální přestřelka, která vinila Finy z toho, že socha je vlastně plagiát nějaké starší švédské sochy. Ve skutečnosti ji ale krátce před vyzvednutím na loď umístila skupina finských studentů [1]. Soška je nyní umístěná v muzeu studentů Helsinské technické university v Espoo.

[editovat] Konzervace vraku

Dřevo, které leželo po několik století v mořské vodě, musí být po vyzvednutí konzervováno. Ke konzervaci byl použit polyetylenglykol, který prostupuje dřevem a postupně v něm nahrazuje vodu. Proces konzervace trval několik let. V době, kdy Vasa ležela na mořském dně, se ve dřevě nahromadilo množství síry, která nyní reaguje s kyslíkem, vzniká kyselina sírová a ta dřevo dále poškozuje. Stále jsou zkoumány možnosti dlouhodobého uchování vraku.