Včelí úl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Včelí úl je zařízení pro chov včel. Ačkoliv v České republice je díky bohaté včelařské historii rozšířeno mnoho druhů včelích úlů, většina včelařů ve světě používá nástavkový úl Langstroth, který navrhl průkopník včelaření Američan Lorenzo Langstroth.
Moderní včelí úl je přizpůsoben tak, aby vytvářel co nejlepší podmínky pro život včel a zároveň, aby umožňoval co nejsnazší manipulaci chovateli včel – včelaři. Jednotlivé typy úlů se odlišují mnoha svými vlastnostmi. Například podle rozměru rámku, ve kterém včely staví medové plásty (rámková míra), velikosti a variability vnitřního prostoru, způsobu přístupu a izolace a podobně.
[editovat] Typy včelích úlů
- nástavkové
- Langstrothův úl: světově nejrozšířenější typ úlu s tenkými (2–2,5 cm) stěnami bez izolace, obdélníkovým půdorysem a prostorem pro 10 rámků v nástavcích opatřených očky. Často se používá s nízkými i vysokými nástavky.
- dadant
- optimal: tenkostěnný úl čtvercového půdorysu s nízkými nástavky a rámkovou mírou 42×17 cm.
- tachovský úl: uteplený úl obdélníkového půdorysu v základním provedení se třemi nástavky bez oček. Byl továrně vyráběný a dal se s výhodou používat pro kočování.
- moravský univerzál: úl s pevným plodištěm a obvykle jen jedním medníkem, přístupem zezadu i shora (proto „univerzál“), často opatřený tzv. „předsíňkou“, kterou včely vstupují dovnitř.
- český univerzál
- třeboňský úl
- jednotný čechoslovák: úl podobný univerzálům, který byl pokusem o sjednocení rámkových měr na 37×30 cm.
- s pevnou velikostí
- budečák: úl s pevnou velikostí a přístupem zezadu, který se používá hlavně ve včelínech a kočovných vozech.
- moravský stojan
- český stojan
- slezský stojan
- chrudimský úl
- uhříněvský úl
- historické
- brť
- klát (špalkový úl) – úl je tvořen vydlabaným dřevěným špalkem a stříškou, někdy bývá na čelní straně zdoben (řezbou, barvou). Pro přístup včelaře do úlu má ze zadní strany zakrývatelný otvor nebo dvířka.
- ležan
- slaměná košnice
