Václav Vladivoj Tomek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Václav Vladivoj rytíř Tomek (31. květen 1818 Hradec Králové – 12. červen 1905) byl českým historikem, politikem a pedagogem druhé poloviny 19. století. Proslul zejména dosud nepřekonaným dvanáctisvazkovým dílem Dějepis města Prahy.
Tomek patřil mezi konzervativní část české historické obce. Po dokončení práv se stal soukromým učitelem v rodině Františka Palackého, kterým byl také ve svých začátcích podporován i v profesní kariéře, později se s ním názorově rozešel, nicméně nikoliv definitivně. Od roku 1850 působil na Universitě Karlo-Ferdinandově, po rozdělení na německou a českou část roku 1882 se stal prvním rektorem české části.
Souběžně byl činný i v politice. V letech 1861-70 byl poslancem českého sněmu a častým prostředníkem při jednání české politické reprezentace s Vídní. Roku 1885 byl jmenován členem panské sněmovny Říšské rady a dne 30. listopadu 1898 byl povýšen do rytířského stavu.
Ve svém Dějepise města Prahy a dalších svých dílech vylíčil dějiny de facto celé země, na rozdíl od Palackého prosazoval ideovou prostotu a důraz na faktografii.
[editovat] Dílo
- Novější dějepis rakouský
- Krátká mluvnice česká
- Děje království českého
- Paměti
- Dějepis města Prahy (1855–1901)
- Jan Žižka
- Ze života českých postevníků
