Václav Robert Kounic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

JUDr. Václav Robert hrabě z Kounic (německy Wenzel Robert von Kaunitz) (26. září 1848, Drážďany - 14. října 1913, Uherský Brod), byl český politik a patron brněnské vysoké školy.

[editovat] Život

Syn Michaela Karla Kounice a Eleonory Voračické-Bissingen z Paběnic, po gymnáziu studoval práva v Praze a Vídni promoval roku 1873 na doktora práv. Přitom se účastnil jako mimořádný posluchač přednášek ekonomické škole Táboře. Od roku 1883 byl poslancem zemského parlamentu, v letech 1885 a 1891 zasedal jako poslanec za Mladočechy v Říšké radě. Od roku 1897 po smrti svého bratra Albrechta spravoval rodinné statky v Dolní Kounici na Moravě.

[editovat] Životní dílo

Již od mladých let byl svým vychovatelem, spisovatelem Ferdinandem Schulzem a svou matkou veden k lásce k vlasti. Jako poslanec se zasadil za osmihodinovou denní pracovní dobu dělníků, za rovnoprávný přístup žen k zaměstnání a zrovnoprávnění českého jazyka na Karlově universitě v Praze. 12. května 1908 daroval svůj palác vysoké škole v Brně a zřídil nadaci pro stavbu studentských kolejí. Kvůli svým postojům byl také označován za „Rudého hraběte“.

[editovat] Rodinné vztahy

Sestra jeho první ženy Josefíny (1849-1895), se kterou se oženil 26. listopadu 1877, byla vdaná za skladatele Antonína Dvořáka. Sama Josefína byla slavnou českou divadelní herečkou. Svou druhou ženu, také Josefínu (rozená Horová), si vzal 12. května 1908. Václav měl sedm bratrů: Albrechta Vincence, Rudolfa, Jindřicha, Ferdinanda, Jiřího, Emanuela a Evžena.