Užovka stromová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Užovka stromová |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Užovka stromová
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Zamenis longissimus Laurenti, 1768 |
||||||||||||||||
 Rozšíření druhu
|
Užovka stromová či užovka Aeskulapova (lat. Zamenis longissimus či Elaphe longissima) je velká štíhlá užovka, která se vyskytuje v Evropě, Malé Asii a na Kavkaze. U nás jde o plaza velmi vzácného a kriticky ohroženého. Můžeme ji nalézt na jižní Moravě, kde se jedná o populaci přesahující k nám od našich středoevropských sousedů. Unikátní je u nás ostrůvkovitý výskyt užovky stromové v CHKO Slavkovský les na Karlovarsku. Nečastěji ji najdeme v nadmořských výškách 300-600 m.n.m. Dává přednost vlhkým biotopům nedaleko lesa, šupiny má dobře přispůsobeny lezení po stromech, ale spíše se zdržuje na zemi, převážně v křovinách, kde se snaží ulovit hlodavce, menší ptáky, nepohrdne samozřejmě ani jejich mláďaty a vejci. Oběť nejprve uškrtí a pak pozře.
Na jaře v dubnu a květnu začínají samci bojovat o samice, se kterými se v květnu a červnu páří. Samice naklade v létě snůšku přibližně 10 vajec, ze kterých se na podzim líhnou 30cm dlouhá mláďata. Ta se barevně liší od dospělých jedinců. Juvenilové mají totiž za hlavou výrazné žluté skvrnky, podobné těm, jež najdeme i u užovky obojkové, u dospělců tyto skvrny mizí. Jinak převažující zbarvení šupin je od černé přes olivovou až k nažloutlé, ale vždy jen jedna z těchto barev. Dospělec dorůstá až 2m a je to nejdelší u nás žijící had.
Dle Richarda Hořčice na Herpetomanii.com je užovka stromová ovíjející se kolem hole lékařským Aeskulapovým znakem. Podle mnoha jiných autorů (např.Otto Jírovec) je nutno původ tohoto symbolu hledat u parazitického červa vlasovce mízního (Dracunculus medinensis).
[editovat] Odkazy
HANÁK, Jan a kol:Světem zvířat, díl IV, Albatros, Praha 1976
FELIX, Jiří: Hadi, SZN, Praha 1981
JÍROVEC, Otto: Parasitologie pro lékaře, Avicenum, Praha 1977
