Tuhé těleso
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tuhé těleso (dokonale tuhé těleso) je těleso z pevné látky, které má tu ideální vlastnost, že libovolná síla působící na těleso nezpůsobí deformaci tělesa, ale má pouze pohybový účinek.
Každé skutečné pevné těleso může vykazovat deformaci při působení vnějších sil, proto ve skutečnosti tuhé těleso neexistuje. Tento abstraktní pojem se používá k teoretickému zkoumání čistě pohybových účinků sil na těleso v případech, kdy dané těleso nelze nahradit hmotným bodem, protože jeho rozměry a tvar nelze zanedbat, případně je nutno vzít v úvahu též jeho rotaci, a přitom jsou deformační účinky sil zanedbatelné.
Je-li reálné těleso chápáno jako soustava částic (atomů nebo molekul), pak lze takové těleso aproximovat soustavou hmotných bodů. Přechod od reálného tělesa k dokonale tuhému tělesu pak odpovídá přechodu k soustavě hmotných bodů, ve které se vzdálenosti mezi jednotlivými hmotnými body působením libovolně velké vnější síly nemění.
Oproti reálnému tělesu se v dokonale tuhém tělese vzdálenosti jednotlivých hmotných bodů nemění. To také znamená, že dokonale tuhé těleso nemění působením vnějších sil svůj tvar ani objem. Ačkoliv se nejedná o reálné těleso, ale pouhou idealizaci, je takové těleso vhodné při studiu mnohých úloh mechaniky těles. Studiem dokonale tuhých těles se zabývá mechanika tuhého tělesa.
