Tabernákulum
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tabernákulum je pojem označující eucharistický svatostánek skříňkovitého tvaru určený pro uložení nádob s Eucharistií přímo na oltář v kostele.
Tabernákulum se začalo používat v 16. století, dříve mu předcházely sanktuáře a pastoforia
V gotické architektuře označuje termín tabernákl také převýšený baldachýn, zpravidla obsahující sochu, jako je tomu třeba na exteriéru katedrály v Remeši.
V přeneseném významu slova se označení tabernákl používá i pro barokní skříň, často prádelník, která svým tvarem poněkud připomíná barokní oltářní menzu s tabernáklem.