https://www.amazon.it/dp/B0CT9YL557

We support WINRAR [What is this] - [Download .exe file(s) for Windows]

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
SITEMAP
Audiobooks by Valerio Di Stefano: Single Download - Complete Download [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Alphabetical Download  [TAR] [WIM] [ZIP] [RAR] - Download Instructions

Make a donation: IBAN: IT36M0708677020000000008016 - BIC/SWIFT:  ICRAITRRU60 - VALERIO DI STEFANO or
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Třída Essex - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Třída Essex

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Třída Essex
USS Philippine Sea v roce 1955
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy United States Navy
Typ Letadlová loď
Lodě Objednáno: 32 kusů
Kýl položen: 26 kusů
Dokončeno: 24 kusů
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předcházející třída Třída Yorktown
Následující třída Třída Midway
Technické údaje
Výtlak 27 200 t (standardní)
36 380 t (plný)
Délka 266 m
Šířka 28 m
Ponor 7 m
Pohon turbíny Westinghouse
8 kotle Babcock&Wilcox
4 šrouby
Rychlost 33 uzlů
Dosah 15 000 nám. mil při 15 uzlech
(28 000 km při 28 km/h)
Posádka
Výzbroj 12 x 127 mm (6x2)
+ různý počet menších ráží
Pancíř 38 mm (letová paluba)
64–102 mm (boky)
Letadla 80–100
Radar
Sonar
Ostatní

Třída Essex je početně rozsáhlou třídou druhoválečných těžkých letadlových lodí amerického námořnictva. S 24 dokončenými kusy je to vůbec nejpočetnější třída těžkých letadlových lodí na světě. Z původně objednaných 32 kusů plavidel třídy Essex bylo šest zrušeno ještě před počátkem stavby a další dva kusy v různém stádiu rozpracovanosti. Na počátku studené války byla Třída Essex, společně s následující třídou Midway, jádrem sil amerického námořnictva. Kvalitativní skok pak přinesly až supervelké letadlové lodě (letadlovou lodí USS Forrestal počínaje), které začaly vstupovat do služby v 60. a 70. letech.

Obsah

[editovat] Stručná charakteristika třídy Essex

Konstrukcí třídy Essex v mnohém vycházela z předchozí třídy Yorktown. Třída Essex ovšem byla projektována bez omezení daných Washingtonskou konferencí a počítalo se u ní také se značně vyšším počtem nesených letadel. V porovnání s Yorktownem byla USS Essex o 60 stop delší, o téměř 10 stop šírší a měla také o třetinu větší výtlak. Letová paluba byla rozměrnější a výtahy umístěné na jejím okraji umožnily zefektivnit letový provoz a tedy i bojovou kapacitu lodi. Pohonný systém byl stejně jako pancéřování značně vylepšen a i protiletadlová výzbroj byla výrazně zesílena. Všechna tato zlepšení byla jedním z faktorů, díky kterým nebyla žádná loď této třídy ztracena během válečných operací a i dvě japonci těžce poškozené lodi (USS Franklin a USS Bunker Hill) se zpět do přístavu dostaly vlastní silou.

[editovat] Vývoj a design

Když Japonsko odstoupilo od smluv omezujících námořní zbrojení, rozhodlo se námořnictvo USA reagovat zvýšením své síly. Americký Kongres proto 17. května 1938 rozhodnutím the Naval Expansion Act souhlasil se zvýšením tonáže amerických letadlových lodí o 40 000 tun, což umožnilo stavbu letadlových lodí USS Hornet a USS Essex, jenž se stala první lodí celé nové třídy.

Dne 9. září 1940 byla objednána stavba dalších osmi lodí, z nichž některé po svém dokončení dostaly jména na počátku války ztracených lodí. Jednalo se o USS Hornet, USS Franklin, USS Ticonderoga, USS Randolph, USS Lexington, USS Bunker Hill, USS Wasp a USS Hancock. Poslední dvě lodě z púvodně zamýšlené jedenáctikusové série byly objednány 15. prosince 1941. Byly to USS Bennington a USS Boxer. Z této první série lodí patřily Ticonderoga, Randolph, Hancock a Boxer do podskupiny lodí s o 6 metrů prodlouženým trupem, jejich delší příď nesla silnější protileteckou výzbroj. Kromě CV-31 a CV-34 už měly prodloužený trup všechny další postavené lodě třídy Essex. Po první sérii bylo postupně objednáno ještě 19 dalších lodí.

[editovat] Výzbroj

[editovat] Palubní letouny

Lodě třídy Essex za druhé světové války obvykle nesly 36 stíhacích letounů, 36 střemhlavých bombardérů a 18 torpédových bombardérů. Hlavním stíhacím letounem byl typ Grumman F6F Hellcat, který měl nad japonským typem Micubiši A6M Zero výraznou převahu. Měl výrazně výkonnější motor, vyšší stoupavost i rychlost a byl silně vyzbrojen šesti kulomety ráže 12,7 mm. Základním bombardovacím letounem byl Curtiss SB2C Helldiver a torpédové bombardéry Grumman TBF Avenger plnily i řadu dalších rolí. Několik plavidel třídy Essex neslo squadrony stíhacích bombardérů Vought F4U Corsair, které se však na americké letadlové lodi neprosadily a proslavily se především u jednotek námořní pěchoty.

[editovat] Hlavňová výzbroj

Typická hlavňová výzbroj se skládala ze čtyř dělových věží s dvojicí kanónů ráže 127mm, 17 kusů 40 mm kanónů a 65 kusů kanónů ráže 20 mm. Dělové věže byly umístěny na pravé straně po dvou před a za velitelským ostrovem.

Kanóny ráže 127 mm měly dostřel 10 mil, kadenci 15 ran za minutu a obvykle střílely speciální protiletadlovou munici. Kanóny ráže 40 mm nahradily málo účinné 28 mm kanóny použité u lodí starších tříd.

[editovat] Vesmírný program

Několik plavidel třídy Essex se v letech 1966–1973 podílelo na programu Apollo.

  • USS Boxer dne 26. února 1966 vyzvedl z mořské hladiny řídící modul z mise AS-201, prvního letu rakety Saturn IB, jenž poprvé automaticky vynesla velitelský a servisní modul Apolla.
  • U suborbitálního zkušebního letu AS-202 rakety Saturn IB s velitelským modulem, neoficiálně zvaného Apollo 3 asistovala v srpnu roku 1966 letadlová loď USS Hornet. velitelský modul, vylovený z moře během této mise, se dodnes nachází na palubě USS Hornet, jenž byl přeměněn na plovoucí muzeum.
  • Velitelský modul mise Apollo 4, jenž poprvé vynesla nová raketa Saturn V, vylovila 9. listopadu 1967 letadlová loď USS Bennington.
  • Astronauté vůbec první úspěšné pilotované mise Apollo 7, byly 22. října 1968 po 11 dnech strávených na orbitě, vyloveni lodí USS Essex.
  • Posádka mise Apollo 8, jenž popvé v historii obletěla Měsíc, byla po přistání 27. prosince 1968 vylovena lodí USS Yorktown.
  • USS Hornet poté vylovila posádky prvních dvou pilotovaných misí, které přistály na Měsíci. V červenci 1969 to bylo Apollo 11 a v listopadu 1969 Apollo 12. Místa, kde se posádka Apolla 11 poprvé dotkla paluby Hornetu jsou na lodi, zachované jako plovoucím muzeum, dodnes vyznačena.
  • Mise Apollo 13, Apollo 14 a Apollo 15 byly vyzvednuty výsadkovými loděmi, zatímco posádky posledních misí označených Apollo 16 a Apollo 17 z moře vylovila letadlová loď USS Ticonderoga. Stalo se tak v srpnu a prosinci roku 1972.
  • USS Ticonderoga se v červnu 1973 podílela na vylovení posádky mise Skylab 2, první osádky první americké orbitální stanice Skylab.

[editovat] Dochované kusy

Dodnes se dochovaly čtyři lodě třídy Essex, sloužící jako muzea. Jsou to:

  • USS Yorktown (CV-10) je součástí Patriot's Point Naval & Maritime Museum v městě Mount Pleasant ve státě Jižní Karolína.
  • USS Intrepid (CV-11) je zakotvena v New Yorku
  • USS Hornet (CV-12) je zakotvena v Kalifornské Alamedě
  • USS Lexington (CV-16) slouží jako muzeum v městě Corpus Christi ve státu Texas

Zajímavostí je, že vyřazená USS Oriskany (CV-34) byla v roce 2006 potopena poblíž floridské Pensacoly, aby zde vytvořila největší umělý útes na světě.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:
Americké letadlové lodě třídy Essex Vlajka United States Navy
Essex • Yorktown • Intrepid • Hornet • Franklin • Ticonderoga • Randolph • Lexington • Bunker Hill • Wasp • Hancock • Bennington • Boxer • Bonhomme Richard • Leyte • Kearsarge • Oriskany • Reprisal • Antietam • Princeton • Shangri-La • Lake Champlain • Tarawa • Valley Forge • Iwo Jima • Philippine Sea
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Sub-domains

CDRoms - Magnatune - Librivox - Liber Liber - Encyclopaedia Britannica - Project Gutenberg - Wikipedia 2008 - Wikipedia 2007 - Wikipedia 2006 -

Other Domains

https://www.classicistranieri.it - https://www.ebooksgratis.com - https://www.gutenbergaustralia.com - https://www.englishwikipedia.com - https://www.wikipediazim.com - https://www.wikisourcezim.com - https://www.projectgutenberg.net - https://www.projectgutenberg.es - https://www.radioascolto.com - https://www.debitoformtivo.it - https://www.wikipediaforschools.org - https://www.projectgutenbergzim.com