Symbiotické vztahy mravenců
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mravenci jsou díky své početnosti důležitými stavebními kameny mnoha ekosystémů na Zemi. Velmi často tak vstupují do symbiotických vztahů s jinými organismy, z nichž mnoho je vyloženě mutualistických (oboustranně výhodných). Tyto vztahy se týkají nejen ostatního hmyzu, ale i rostlin a hub. Na druhou stranu známe také mnoho parazitických vztahů, které jsou rovněž určitou formou symbiózy. Také jsou cílem některých predátorů, z říše živočichů a dokonce z říše hub.
Obsah |
[editovat] Komenzalistické druhy v mraveništi
V mraveništích žijí mnohé druhy členovců spolu s mravenci. Někdy se jim říká inquiliny a většinou to jsou komenzálové, tedy organismy, které neškodí mravencům, ale ze života v mraveništi mají určitou výhodu.
Velmi často se tyto druhy evolučně přizpůsobili životu v mraveništích, například tím, že se velmi podobají mravencům (myrmekomorfie). Některé druhy vyvinuly různé mimikry, například Batesiánské mimikry, které snižují riziko predace, nebo Wasmannianské mimikry, které souvisí s komenzálických životem v mraveništi. [1]
[editovat] Druhy poskytující medovici
[editovat] Mšice
Mšice vylučují ze zadečku sladkou látku, zvanou medovice, kterou získávají sáním rostlinných šťáv (floému). Cukry, které obsahuje, jsou výborným zdrojem energie a některé druhy mravenců toho využívají. V určitých případech vylučují mšice medovici jen jako reakce na mravence, které jim poklepávají na tělo tykadly. Za odměnu mravenci chrání mšice před predátory a přenáší mšice na místa, kde je dostatek potravy. Když mravenci stěhují kolonii, často berou mšice s sebou.
Medovice je u daných druhů důležitou součástí jídelníčku, někdy až 50 % denního příjmu. Jedna mšice vyloučí denně asi 0,5 mg šťávy, za příhodných podmínek však až 8 mg. [2]
[editovat] Červci
Mimo mšice také mravenci chovají některé stejnokřídlé, např. puklice a mery. [2] Proto se mohou červci stát vážnými škůdci, když je chrání mravenci před přirozenými nepřáteli. [3]
[editovat] Modrásci
Housenky některých motýlů z čeledi modráskovití (Lycaenidae) jsou opatrovány mravenci - v noci je mravenci vynáší ven, v noci jsou housenky uvnitř mraveniště. Za odměnu housenky vylučují ze své žlázy sladké sekrety, které vylučují.
Někteří modrásci (např. modrásek černoskvrnný, Maculinea arion) však tvoří s mravenci vztah na hraně mezi mutualismem a parazitismem. Sice v určitém stádiu dávají mravencům sladké šťávy, později se však v mraveništi živí larvami mravenců. [2]
[editovat] Mravenci, kteří pěstují houby
Mnozí mravenci (známí jsou především z rodu Atta, všichni však patří do skupiny Attini) ve svých mraveništích pěstují houby především z rodů Leucoagaricus a Leucocoprinus z čeledi pečárkovité (Agaricaeae). Jedná se o vyslovený mutualismus, který je navíc pro obě strany životně důležitý (obligátní) - mravenci se živí pouze hyfami hub. Mravenci, kteří pěstují houby, se vyvinuli již v mladších třetihorách, a tak předběhly lidské zemědělce asi o 50-60 miliónů let.[4]. Proto je pravděpodobné, že jsou tito symbionti (houba a mravenec) vzájemnou koevolucí mnohem odvozenější, než je tomu u lidského zemědělství.
Mravenci si vytváří komůrky o objemu 2-3 litry, kam nosí listy lesních dřevin. V mraveništi je rozkoušou na drť a vzniklým materiálem se živí houby. O své houbové kultury se pečlivě starají - mechanicky odstraňují mycelia nežádoucích druhů hub (např. z rodu Escovolopsis). Někdy likvidují nežádoucí houby mravenci i chemicky - ve speciálních útvarech na těle mají bakterie rodu Streptomyces, které produkují antimykotika.
Mravenci rodu Atta jsou považovány za jedny z největších spotřebitelů listového materiálu v lese, paradoxně se zdá, že jsou houby "největšími býložravci deštného lesa".
[editovat] Mravenci a rostliny
[editovat] Myrmekofyty
Rostliny, které využívají mravenců k obraně před býložravci, se nazývají myrkemofyty.
Až 39 čeledí rostlin [2] má extraflorální (mimokvětní) nektaria, která poskytují potravu pro mravence (produkují nektar) a mravenci nad nimi někdy staví přístřešky. Mravenci za odměnu chrání rostliny před býložravci - fytofágním hmyzem. [5].
Mnohé druhy si oblíbily například akácie, z nichž mnohé mají duté trny, jež slouží mravencům jako příbytek. Tyto útvary se nazývají domacia. Za odměnu chrání mravenci rostlinu před býložravým hmyzem a savci, a také před popínavými rostlinami. Rostlina mravencům také poskytuje proteiny, které jsou umístěny v tzv. Beltových tělískách na konci jejich listů. [2]
Zajímavá je rostlina rodu Myrmecodia, která hostí mravence rodu Iridomyrmex. Mravenci osídlují duté stonky, která tato rostlina tvoří. Myrmecodia roste na minerálně chudých stanovištích a mnoho minerálních látek získá z trusu, který mravenci zanechávají v stoncích. Tyto minerály pohlcuje pomocí bradavičnatých výrůstků. [2]
[editovat] Myrmekochorie
Myrmekochorie je rozšiřování semen některých rostlin mravenci. Je to poměrně častý způsob šíření semen a setkáme se s ním i u některých českých druhů, jako je vlaštovičník větší (Chelidonium majus), dymnivka (Corydalis) či violka (Viola).
Mravenci zpravidla pojídají dužnaté části semen jmenovaných druhů rostlin, které jsou bohaté na olej a proteiny. Tyto části jsou nazývány elaiozómy (česky masíčka). Semena nosí mravenci do mraveniště, a co nesnědí, pohodí na povrch.
Naopak mravenci nepříliš často opylují květy, jsou totiž poměrně neefektivní - často jejich vinou dochází k samoopylení. U rostlin se vyvinula extraflorální nektaria (viz výše), která odpoutávají pozornost mravenců od květů.
[editovat] Ďábelské zahrady
Mravenci Myrmelachista schumanni tvoří v deštných lesích tzv. ďábelské zahrady (v orig. devil's gardens), tedy plochy, kde roste pouze jedna dřevina - Duroia hirsuta.[6]. Tato dřevina totiž vytváří pro mravence vhodné prostory pro hnízdo. Ostatních druhů hub se zbavují mravenci tím, že vstříknou kyselinu mravenčí do listu jejich semenáčků. Některé ďábelské zahrady mohou být staré až 800 let. [7]
[editovat] Další organismy v symbióze s mravenci
- Mnozí ptáci se zbavují svých ektoparazitů tím, že odpočívají na mraveništích nebo sbírají mravence a pouští je na své peří a křídla. Toto chování však ještě nebylo zcela objasněno.
- Houba rodu Cordyceps napadá mravence a donutí je, aby se zakousli do rostlinného pletiva. Poté houba mravence zabije a vysaje a posléze vyrůstá z mravence i plodnice. Zdá se, že houba ovládá chování mravence a tím se snaží zlepšovat šíření svých výtrusů. [8]
- Některé jihoamerické pralesničky (Dendrobates) se živí primárně na mravencích. Toxiny, které tyto žáby obsahují, jsou asi odvozené od některých látek, obsažených v mravencích. [9]
- Mravenec Allomerus decemarticulatus, jehož hostitelskou rostlinou je Hirtella physophora, využívá trichomů z této rostliny ke stavbě pastí, které dále omotává lepivým myceliem určité houby. V těchto pastech chytá hmyzí kořist. [10]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Ant#Relationships with other species na anglické Wikipedii.
- ↑ Reiskind, Jonathan (1977): Ant-Mimicry in Panamanian Clubionid and Salticid Spiders (Araneae: Clubionidae, Salticidae), Biotropica, 9/1
- ↑ a b c d e f Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008, NIDM ČR, Praha
- ↑ G. C. Jahn & J. W. Beardsley (1994). "Big-headed ants, Pheidole megacephala: interference with the biological control of gray pineapple mealybugs", in D. F. Williams: Exotic ants: biology, impact, and control of introduced species. Westview Press, Boulder, Colorado, 199–205.
- ↑ MUELLER, Ulrigh G.. Ant versus Fungus versus Mutualism: Ant-Cultivar Conflict and the Deconstruction of the Attine Ant-Fungus Symbiosis. The American Naturalist, Říjen 2002, roč. 160. Dostupné online.
- ↑ Katayama, Noboru & Nobuhiko Suzuki (2004). "Role of extrafloral nectaries of Vicia faba in attraction of ants and herbivore exclusion by ants". Entomological Science 7 (2): 119–124.
- ↑ Frederickson, M. E., & Gordon, D. (2007). The devil to pay: the cost of mutualism with Myrmelachista schumanni ants in 'devil's gardens' is increased herbivory on Duroia hirsuta trees. Proc. R. Soc. B. 274 (1613): 1117-23., viz také http://www.stanford.edu/~dmgordon/frederickson_gordon2007.pdf
- ↑ Frederickson, M. E., Greene, M. J., & Gordon, D. (2005). Ecology: 'Devil's gardens' bedevilled by ants. Nature 437: 495-6.
- ↑ Schaechter Elio. Some weird and wonderful fungi. Microbiology Today, 2000, roč. 27, čís. 3, s. 116–117.
- ↑ J. P. Caldwell. Journal of Zoology, 1996, roč. 240, čís. 1, s. 75–101.
- ↑ Alain Dejean, Pascal Jean Solano, Julien Ayroles, Bruno Corbara & Jérôme Orivel. Arboreal ants build traps to capture prey. Nature, 2005, roč. 434, s. 973.
