Sućuraj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sućuraj (italsky San Giorgio) je malebné městečko na východním cípu chorvatského ostrova Hvar, vzdálené 3 námořní míle (5 km) od dalmátského pobřeží a 77 km od města Hvar.
Sućuraj má okolo 400 stálých obyvatel. Mezi primární ekonomické aktivity se řadí cestovní ruch a rybolov. Město je oficálním centrem východní části ostrova Hvar.
Ostrov Hvar je známý svým příznivým středomořským klimatem a vysokým počtem slunných dnů. Vždyť Sućuraj je s více než 2700 hodinami slunečního svitu ročně jedním z nejslunnějších a nejteplejších míst ostrova. V okolí centra města jsou dvě pláže: Cesminica a Bilina.
Turisté se zde mohou ubytovat v soukromých apartmánech, penzionech, vilách, pokojích, hotelích či autokempech.
Na Sućuraj se dostanete pravidelným trajektovým přívozem z Drveniku na Makarské riviéře, což vám zabere okolo 25 minut. V zimě jezdí denně 3-4 přívozy, avšak v letních měsících se jejich počet zvyšuje na 10-15 za den. Přístav je blízko centra Sućuraje.
[editovat] Historie
Sućuraj stojí již více než 2300 let, ačkoliv byl v průběhu dějin několikrát zničen a postaven nanovo. Prvními známými obyvateli byli Illyrové; ve 3. století př. Kr. zde měla domov jejich královna Teuta. V 7. a 8. století město kolonizovali Chorvati, kteří zde žijí dodnes. Sućuraj v historii padl nesčetněkrát: podmanili si ho Illyrové, Římané, Chorvati, Benátčané, Francouzi, Rakušané i Italové. Ještě ve 20. století byl Sućuraj rozdělen mezi 6 různých zemí. Nejstarší budovou v Sućuraji je Augustýnský (dnes Františkánský) klášter. Období jeho původní výstavby není známo, ale víme, že poprvé byl přestavěn roku 1309 a následně až roku 1994. Sućuraj dostal jméno podle kostela Sv. Jiří, jež je zmiňován ve Hvarském výnosu z roku 1331. Tento kostel byl na konci 19. století zničen, ale na jeho místě byl vystavěn nový. Většina obyvatel města sem přišla z dalmátského pobřeží v 15. století, při útěku před Osmany. Od té doby až dosud přežil kostel Sv. Antonína, postavený roku 1663, stejně jako stará benátská pevnost (zbudovaná 1613). Ta si ovšem, kvůli přestavbám, neuchovala svůj původní stav.
| Opčiny a města Splitsko-dalmatské župy | |
|---|---|
|
Split | Baška Voda | Bol | Brela | Cista Provo | Dicmo | Donji Muć | Donji Proložac | Drvenik | Dugi Rat | Dugopolje | Gradac | Hrvace | Hvar | Imotski | Jelsa | Kaštela | Klis | Komiža | Košute | Lećevica | Lokvičići | Lovreć | Makarska | Marina | Milna | Nerežišća | Okrug | Omiš | Otok Dalmatinski | Podbablje | Podgora | Podaca | Podstrana | Postira | Prgomet | Primorski Dolac | Pučišća | Runovići | Seget | Selca | Sinj | Solin | Stari Grad | Sućuraj | Supetar | Sutivan | Šestanovac | Šolta | Trilj | Trogir | Tučepi | Vinišće | Vis | Vrgorac | Vrlika | Zadvarje | Zagvozd | Zaostrog | Zmijavci | Živogošće |
|
