Strahovský klášter
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Založen byl roku 1140 Vladislavem I. na popud olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.
Obsah |
[editovat] Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Původně románská basilika Nanebevzetí Panny Marie byla goticky přestavována po požáru v roce 1258. Zároveň byla k severní boční lodi přistavěna kaple zasvěcená původně sv. Voršile, dnes sv. Norbertovi.
Další přestavba přišla po vyplenění basiliky husity a dlouhém chátrání až za opata Jana Lohelia. V renesančních úpravách pokračoval i jeho nástupce Kašpar Questenberg, který nechal basiliku prodloužit a zbudovat nové průčelí. K jižní lodi pak nechal přistavět kapli Panny Marie Pasovské.
Současná barokní podoba basiliky je dílem italského architekta A. Luraga, kteý vedl přestavbu poté, co byla v roce 1742 zasažena při francouzském bombardování Prahy.
[editovat] Knihovna
[editovat] Teologický sál
[editovat] Kabinet kuriozit a spojovací chodba
[editovat] Filosofický sál
[editovat] Obrazárna
Strahovský klášter po staletí pečoval o vzdělanost a kulturu. Již v 18. století zde existovala hodnotná sbírka obrazů. Rok po svém zvolení strahovským opatem (1834) se Jeroným J. Zeidler rozhodl pro vybudování obrazárny. Stalo se tak v souvislosti se zájmem o Růžencovou slavnost, Dürerovo stěžejní dílo, jež bylo v té době v majetku kláštera. Do obrazárny bylo hned po zřízení umístěno na 400 obrazů. V průběhu dalších let byla získána řada významných děl a byl také pořízen katalog. V sedmdesátých letech 19. století čítala obrazárna přes tisíc položek. Sál se stovkami obrazů navštěvovaly ročně desítky, později stovky zájemců z celé Evropy. Přesto byla možnost shlédnout sbírku omezena jejím umístěním v prostorách klauzury. Po násilném zrušení kláštera roku 1950 došlo k rozchvácení sbírek, nejhodnotnější části převzala pražská Národní galerie a další díla se většinou dostala do správy památkových objektů.
Společně s obnovení řeholního života byl v letech 1992–1993 fond obrazárny z větší části scelen, sbírka nyní obsahuje půldruhého tisíce maleb. Od roku 1993 je část kolekce poprvé veřejnosti prezentována ve stálé expozici, představující výběr části nejkvalitnějších obrazů z časového rozmezí 14. až 19. stol. Současná expozice je výběrem tematických celků, jež jsou ve strahovské sbírce obsaženy.