Sršeň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Sršeň |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| sršeň obecná (Vespa crabro) L., 1758 |
Sršeň (Vespa) je rodem blanokřídlého hmyzu, který zahrnuje největší sociální vosy, některé sršně mohou být až 45 mm dlouhé. V Česku žije jediný druh, chráněná sršeň obecná (Vespa crabro).
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Většina sršní žije v jižní a jihovýchodní Asii. V subtropech žije V. orientalis, jejíž areál leží kromě jižní a střední Asie i na Arabském poloostrově, v severní Africe a také ve Středomoří, v mírném pásmu žije V. simillima, která se vyskytuje i v Japonsku a na Sibiři, a již zmíněná evropská sršeň obecná, která byla introdukována do Severní Ameriky.
[editovat] Potrava
Sršně jsou dravci, živí se především jinými bezobratlými nebo sbírají sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích hnízd.
[editovat] Jed sršní
Sršně jsou vybaveny žihadlem spojeným s jedovou žlázou, podobně jako ostatní žahadlovití. Jejich žihadlo a jed jim slouží především k lovu. I když některé tropické druhy sršní jsou útočné a jejich jed může způsobit zdravotní problémy, sršeň obecná je, navzdory obecné představě, poměrně neútočná a její jed je méně toxický než jed včely medonosné. Bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického šoku. Při útoku sršně je lepší zdržet se ohánění a rychlých pohybů obecně. Sršeň reaguje na světlo – toho je možné využít například, chcete-li ji dostat z pokoje, do kterého vlétla.
[editovat] Druhy
- V. aethale
- V. affinis
- V. analis
- V. auraria
- V. basalis
- V. bellicosa
- V. bicincta
- V. bicolor
- V. bilineata
- V. binhami
- V. bipustulata
- V. capitata
- V. cayana
- V. chrysoptera
- V. chrysopteraarmata
- V. communis
- V. condigna
- V. conifera
- V. consimilis
- V. consobrina
- V. cordifera
- V. crabro – sršeň obecná
- V. crabroniformis
- V. crassipes
- V. cribriformis
- V. curvipes
- V. daedalea
- V. dentata
- V. diadema
- V. distincta
- V. ducalis
- V. dybowskii
- V. erythrycephala
- V. exotica
- V. ferruginata
- V. ferruginea
- V. fervida
- V. flavitarsus
- V. florisequa
- V. fluva
- V. fulvipes
- V. fumida
- V. fusus
- V. geniculata
- V. guttata
- V. hirsutissima
- V. horticola
- V. intersecta
- V. italica
- V. ligata
- V. longicornis
- V. luctuosa
- V. macrocephala
- V. magnifica
- V. mandarinia
- V. menstrua
- V. minima
- V. minuta
- V. mocsaryana
- V. mucronata
- V. multimaculata
- V. nigra
- V. ochropygos
- V. ochrosticta
- V. ocreata
- V. ordinata
- V. orientalis
- V. pacicephala
- V. petiolata
- V. philippinensis
- V. picipes
- V. pilosella
- V. pteropoda
- V. quadripunctata
- V. quinquefasciata
- V. scutellata
- V. sericea
- V. sessilis
- V. sexmaculata
- V. sexpustulata
- V. simillima
- V. sinuata
- V. soror
- V. sphaerogaster
- V. taenia
- V. tahitensis
- V. tenebricosa
- V. tesserazonia
- V. trizonata
- V. tropica
- V. unicolor
- V. usta
- V. velox
- V. velutina
- V. vivax
- V. xanthoptera
