Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic je projekt, který si za cíl klade prodloužení splavnosti Labe o 24 km z Chvaletic do Pardubic. Setkal se s kritikou části veřejnosti a nevládních organizací, kteří považují plánovaný plavební kanál za nešetrný k životnímu prostředí.
Obsah |
[editovat] Historie projektu
S myšlenkou splavnění Labe si lidé pohrávají již pěknou řádku let. Po první světové válce se přímořské státy zaručily, že na řekách Labe, Odra a Dunaj umožní volný pohyb lodí. Za tímto účelem se již přes 80 let Labe splavňuje. Výsledkem je složitá kaskáda jezů vytvořená od Hamburku do Chvaletic. Poslední místo, které vzdoruje snahám o splavnění, je Labe v Děčíně, kde se proti stavbě dvou (dnes již jen jednoho) jezů staví nevládní organizace, například Arnika.[1] Problémem je ale i Labe na opačné straně česko-německých hranic, kde se hloubka snižuje.
Od začátku 20. století se počítá se splavněním Labe z Chvaletic do Pardubic, čímž by se Labská vodní cesta prodloužila o 24 km. V roce 1996 vláda rozhodla, že splavnění do Pardubic chce a o tři roky později se začalo s úpravou koryta mezi Chvaleticemi a Přeloučí.[2] Dnes je toto téma hlavní prioritou Odboru dopravy Pardubického kraje.[3] Začátek stavebních prací však má více než roční zpoždění.
V květnu 2008 Nejvyšší správní soud zrušil výjimku k zásahu do biotopů chráněných druhů organizmů bývalého ministra životního prostředí Libora Ambrozka s oddůvodněním, že ministerstvo se nezabývalo ochranou přírody a stavbu kontroverzního kanálu, jehož výstavba měla stát 2 miliardy Kč, tak zablokoval[4].
[editovat] Projekt
Prodloužení splavnosti z Chvaletic do Pardubic s sebou nese spoustu nákladů, které dohromady činí přes 2,5 miliardy korun. Investice by pravděpodobně byla částečně kryta z prostředků Evropské unie.
Do Přelouče by se ještě musela řeka prohloubit, na tom se již v současnosti pracuje. Ale tam se totiž nachází jediný úsek Labe s bystřinným prouděním Hrčáky. Tuto unikátní lokalitu není možné zničit. Proto je zde jako kompromis mezi zájmy ekologů a plavby uvažována na pravém břehu Labe stavba kanálu, který tuto lokalitu obejde a na koryto Labe se napojí až nad jezem Přelouč. Celkově by kanál dosáhl délky 3150 m. V plavební komoře by lodě překonávaly výšku 8,4 m. V Srnojedech by se ještě musel modernizovat stávající jez. Na okraji Pardubic by vznikl velký přístav, sloužící pro nakládání a vykládání zboží až ze čtyř lodí zároveň.[5]
[editovat] Klady
Ředitelství vodních cest ČR udává, že by po splavnění Labe bude možné po této řece přepravovat zejména hromadné substráty - tedy stavební materiály, zemědělské produkty a hnojiva. Předpokládá se také přeprava hutního zboží, kontejnerů a nadrozměrných nákladů. Svedení části nákladu ze silnic na vodu by zlepšilo dopravní situaci v regionu.[6]
[editovat] Zápory
Na první pohled šalamounské řešení, spočívající ve výstavbě kanálu kolem cenných partií Labe, má své stinné stránky. Nový plavební kanál by bohužel protínal biocentrum Slavíkovy ostrovy, kde se vyskytují vzácné, celoevropsky chráněné druhy Natura 2000.
Česká zemědělská univerzita shrnula výsledky následovně. Stavbou nebude zničeno naleziště žádné vzácné rostliny (česnek hranatý (Allium angulosum), uváděný z této lokality, nebyl nalezen).[7] Stavba vážně ohrozí populaci modrásků očkovaných (Maculinea teleius) a modrásků bahenních (Maculinea nausithous).[8] V rámci České republiky i Evropy jsou to velmi ohrožené druhy, kterých kriticky ubylo v posledních 40 letech. V poslední době však na loukách s rozumným obhospodařováním začíná přibývat (a to i v Přelouči). Modrásci jsou svým výskytem vázáni na rostlinu krvavec toten (Sanguisorba officinalis).
V okolí Přelouče se vyskytuje velmi životaschopná populace modrásků na několika loukách. Mezi těmito lokalitami modrásci velmi čile migrují. Jedna velmi bohatá populace by byla ze dvou třetin zničena a modrásci by se museli přesunout jinam. Je otázka, zda by to udělali, ale vědci se snaží připravit jim v okolí dobré podmínky. Slibněji prý vypadá šíření modrásků bahenních.[9]
Na Slavíkových ostrovech byli několikrát nalezeni i brouci lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) a páchník hnědý (Osmoderma eremita), oba jsou to druhy celoevropsky chráněné, podobně jako zmínění modrásci.
[editovat] Externí odkazy
Radní se bojí o splavnění Labe: http://www.prelouc.com/cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1181
Nový plavební kanál - pro a proti: http://www.prelouc.com/cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1187
Ředitelství vodních cest ČR: http://www.rvccr.cz/pardubice.htm
Postoj NGO - Přátelé přírody: http://www.prateleprirody.cz/clanek-179?PHPSESSID=ee99484ca1fab0e585df4237f9e2506b
Protesty ekologů a krajinných inženýrů proti projektu Splavnění Labe do Pardubic nejsou založeny "jen" na ochraně Slavíkových ostrovů: http://krajinazp.ic.cz/splavneni.htm
[editovat] Reference
- ↑ Ekologická organizace Arnika http://labe.arnika.org/argumenty.shtml
- ↑ Radní se bojí o splavnění Labe http://www.prelouc.com/cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1181
- ↑ Seminář o splavnění Labe 23. 2. 2007 v Pardubicích
- ↑ Tomáš Fránek: Spor o miliardový kanál: Stavitelé utrpěli další prohru. - www.aktualne.cz, 6. května 2008.
- ↑ Ředitelství vodních cest ČR, http://www.rvccr.cz/pardubice.htm
- ↑ Technický týdeník, Unikátní inženýrské dílo pro nákladní lodě Po Labi až do Pardubic, http://www.technicky-tydenik.cz/detail.php?action=show&id=2098&mark=
- ↑ Seminář o splavnění Labe 23. 2. 2007 v Pardubicích, ČZU
- ↑ Seminář o splavnění Labe 23. 2. 2007 v Pardubicích, ČZU
- ↑ Seminář o splavnění Labe 23. 2. 2007 v Pardubicích, ČZU
