Slintavka a kulhavka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slintavka a kulhavka (česká zkratka SLAK; anglicky: Foot and Mouth Disease, zkratka FMD, latinsky: aphtae epizooticae) je akutní vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění sudokopytníků charakterizované tvorbou typických puchýřů (aft) a erozí na sliznici dutiny ústní, jazyka, mulci, pysků, nozdrách a kůži vemene, spárků a paspárků. Člověk onemocní velice zřídka.
Obsah |
[editovat] Původce
Původcem SLAK je Aphtovirus z čeledi Picornaviridae (RNA). Jedna virová částice měří 24 nm. Na světě existuje celkem 8 typů viru, které se dělí do dalších 32 subtypů.
- Evropské typy: A, O, C;
- Africké typy: SAT 1, SAT 2, SAT 3
- Asijské typy: Asia 1, Asia 2.
Virus je citlivý na kyselé prostředí.
[editovat] Patogeneze
K nakažení zvířat dochází inhalační cestou (vzduchem) (u skotu, ovcí a koz) nebo perorálně (zejména u prasat). Virus se primárně replikuje v buňkách sliznice hltanu a tonzil. Následně se šíří přes regionální mízní uzliny do krve a dochází k 1. fázi virémie. Následně dochází k distribuci viru do predilekčních míst v závěru inkubační doby, která je doprovázena jeho vylučováním močí, trusem nebo mlékem. V predilekčních místech se virus silně pomnožuje a (2. fáze virémie) a vzniká tak obraz celkového klinického onemocnění se vznikem aft a erozí a maximálním vylučováním viru do vnějšího prostředí všemi sekrety a exkrety.
[editovat] Epizootologie
- K nákaze jsou citliví především skot, ovce, kozy a prasata ale i volně žijící přežvýkavci a divoká prasata; člověk onemocní zřídka.
- Virus SLAK je nejvíce nakažlivé onemocnění na světě (dokonce více než influenza). V tom spočívá nebezpečí této nákazy, nikoli v její patogenitě. Úmrtnost na tuto chorobu je totiž relativně nízká a týká se většinou telat. Její nebezpečnost tudíž spočívá ve velmi rychlém šíření a vzniku ekonomických ztrát v důsledku poklesů dojivosti, nižších hmotnostních přírůstků zvířat. Uvádí se, že z 1 kapky slin infikované krávy se může nakazit až 500 000 dalších kusů skotu [zdroj?].
[editovat] Klinické příznaky
Inkubační doba je 2-7 dní, výjimečně až 14 dní (u prasat 2-3 dny). Prvním příznakem je vysoká horečka až 41 °C následovaná vznikem charakterických aft (puchýřků) na predilekčních místech, tj. sliznice dutiny ústní, jazyka, pysků a mulce. Následně za 1-2 dny vznikají sekundární afty i na sliznici bachoru, na kůži vemene, paznehtů a v mezipaznehtí. Afty v dutině ústní jsou pro zvířata značně bolestivé a jsou provázeny typickým slinotokem (odtud slintavka). Afty na paznehtech jsou příčinou kulhaní. Po 1-3 dnech afty praskají a na jejich místech se tvoří eroze s krvavou spodinou. Pokud nedojde k sekundární bakteriální infekci těchto erozí, léze se do 1-2 dnů začnou hojit. U postižených zvířat je výrazná vyhublost a apatie. U prasat dochází často v důsledků změn na spárcích až k úplnému vyzutí spárku a nemožnosti chodit.
[editovat] Diagnostika
Diagnostika SLAK se provádí na základě:
- klinické příznaky – slinotok, kulhání, hubnutí, afty a eroze;
- patologie – při zhoubném průběhu je typická dystrofie srdeční svaloviny tzv. tygrovité srdce;
- laboratorní – reakce vazby komplementu, isolace viru.
[editovat] Terapie a prevence
Terapie se neprovádí a vakcinace je povolená jen v některých státech. Základní preventivním opatřením je ochrana státu před zavlečením, zamezení šíření uvnitř státu a především radikální likvidace všech vnímavých zvířat v ohnisku. Opatření v ČR při podezření a potvrzení nákazy SLAK vycházejí ze směrnic EU.
[editovat] Použitá literatura a zdroje
- OIE-World organisation for animal health
- Vařejka F., Mráz O., Smola J. 1989. Speciální veterinární mikrobiologie, Praha, SPN, 258 s.
[editovat] Další odkazy
- Poslední výskyt SAT (anebo všech druhů kulhavky?) v ČR v roce 1975, viz reportáž ČT z 17.9.2007, jejíž přepis viz Masakr žiraf ve Dvoře Králové
