Síla osudu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Síla osudu (v originále La forza del destino) je název opery Giuseppe Verdiho z roku 1862. Autorem libreta je Francesco Maria Piave.
Opera byla objednána z Petrohradu počátkem roku 1861 a tam byla také s velkým úspěchem poprvé uvedena. Později se Verdi k tomuto dílu vrátil a před prvním uvedením v Itálii (v Miláně 20. února 1869) jej přepracoval do jeho definitivní podoby.
Obsah |
[editovat] Hlavní postavy
[editovat] Obsah
Síla osudu je dramatická opera o čtyřech dějstvích. Její děj se odehrává v polovině 18. století v Itálii a ve Španělsku.
[editovat] První dějství
Leonora, dcera markýze Calatravy, je zamilována do Alvara - člověka, který jí není roven svým původem. To představuje nepřekonatelnou překážku pro jejího otce markýze Calatravu. Alvaro přemlouvá Leonoru k útěku, je ale přistižen Calatravou v komnatách Leonory. Calatrava se jej pokouší zabít, ale je naopak nešťastnou náhodou sám zabit a před smrtí oba milence proklíná.
[editovat] Druhé dějství
Carlos, syn Calatravy, přísahá, že se vzdá svého jména, dokud nezabije vraha svého otce. Putuje krajem v převlečení a nevědomky potkává Leonoru převlečenou za mezkaře - ta se pod dojmem kletby odloučila od Alvara a nyní se chystá vstoupit do kláštera, neboť se domnívá, že jí Alvaro navždy opustil.
Po zpovědi jí opat františkánského kláštera ukládá těžké pokání - posílá ji samotnou do poustevnické jeskyně.
[editovat] Třetí dějství
Alvaro marně hledá Leonoru a domnívá se, že již není mezi živými. Dává se proto k vojsku, kde se v bitvě pod cizím jménem spřátelí s Carlosem (ten rovněž vystupuje ještě stále inkognito, protože podmínky přísahy zatím nebyly splněny). Alvaro je v další bitvě těžce raněn a žádá před domnělou smrtí přítele, aby spálil dopisy od Leonory, které má u sebe. Z těch Carlos poznává, že se jedná o Alvara. Pečuje o něj, neboť nemůže jako šlechtic vyzvat na souboj těžce raněného. Po Alvarově uzdravení dojde k vyzvání na souboj, během kterého se Alvaro od Carlose dozvídá, že Leonora je zřejmě ještě stále naživu. Alvaro přemlouvá Carlose aby upustil od pomsty a přemohl tak sílu osudu všech tří. Než se to stačí rozhodnout, jsou oba od sebe odděleni dalším bojem. Alvaro se v rámci dalšího pokusu o překonání kletby rozhodne vstoupit do kláštera.
[editovat] Čtvrté dějství
O sedm let později je Carlos stále na cestě za svou pomstou. Alvaro mezitím žije jako bratr Rafael v klášteře a zprvu odmítá Carlosovu výzvu k souboji. Nakonec mu však pro Carlosovu neústupnost nezbývá, než se chopit zbraně.
Souboj zavádí oba až k jeskyni, kde živoří celou tu dobu Leonora. Alvaro před jeskyní Carlose smrtelně zraní a volá poustevníka, aby umírajícího soka vyzpovídal. Místo poustevníka vychází z jeskyně Leonora. Alvaro se nad Carlosovou mrtvolou rouhá a obviňuje Boha ze zlého osudu svého i Leonory a Carlose. Nakonec se nechá přemluvit Leonorou a přivolaným opatem k pokoře a k přijmutí Božího rozhodnutí. Na závěr této scény umírá (na celkové psychické i fyzické vyčerpání) Leonora.
[editovat] Související články
- Giuseppe Verdi
- Aida
- Don Carlos
- Ernani
- Falstaff
- La traviata
- Macbeth
- Maškarní ples
- Nabucco
- Otello
- Rigoletto
- Sicilské nešpory
- Trubadúr
[editovat] Literatura
Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
