Ruduchy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Ruduchy |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 červená řasa rodu Laurencia
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
Ruduchy, neboli červené řasy (Rhodophyta) jsou eukaryotní organismy schopné fotosyntézy, proto se tradičně řadí mezi rostliny. Většina druhů je mnohobuněčných, 90% žije v mořích, hlavně v tropických vodách. Koralinátní ruduchy, které inkrustují svou buněčnou stěnu uhličitanem vápenatým, tvoří velkou část korálových útesů. Další druhy ruduch jsou konzumovány jako potravina nebo se z nich vyrábí agar.
Obsah |
[editovat] Znaky ruduch
Ruduchy připomínají rostliny, ale zároveň se od rostlin v některých znacích liší tak významně, že bývají řazeny samostatně. Jsou ale příbuzné rostlin a v některých systémech se sdružují společně s rostlinami ve skupině Archeplastida.
I když existují i jednobuněčné červené řasy, většina tvoří vláknité nebo pletivné stélky. Buňky jsou propojené otvory, které jsou podobné pórům vřeckovýtrusných hub. Buněčná stěna ruduch je tvořena polysacharidy, hlavně galaktany agarem a karagénem. V této amorfní matrix jsou kvůli větší pevnosti zality celulózové nebo xylanové mikrotubuly. Některé ruduchy ukládají do své buněčné stěny anorganický uhličitan.
[editovat] Stavba chloroplastu
Chloroplasty červených řas jsou odlišné od chloroplastů zelených rostlin. Podobně jako u rostlin jsou ohraničené dvoujednotkovou membránou, vznikl totiž primární endosymbiózou sinice (na rozdíl od skrytěnek a hnědých řas, u kterých chloroplasty vznikly endosymbiózou ruduchy a jejich stěna je proto tvořena čtyřmi membránami). Na rozdíl od rostlin ale thylakoidy nesrůstají a netvoří grana. Fotosyntetickým pigmentem je chlorofyl a a d a fykobiliny: c-fykocyanin, allofykocyanin, r-fykocyanin a r-fykoerythrin. C-modrý fykocyanin a allofykocyanin se vyskytují i u sinic, r-fykocyanin a červený r-fykoerythrin jsou specifické pro ruduchy.
Význam červených pigmentů spočívá v tom, že ruduchy jsou schopné dobře zachytit modrozelené světlo, tedy světlo o vlnové délce, která je schopná proniknout mořskou vodou nejhlouběji. Ruduchy tak mohou růst i ve velkých hloubkách (180 až 210 m).
Další zvláštností ruduch je zásobní látka - florideový škrob, který se ve formě zrn ukládá přímo v cytoplasmě. U ruduch nenajdeme centrioly a žádné červené řasy nemají bičíky nebo bičíkatá stadia.
V rozmnožovací cyklu ruduch se střídá pohlavní a nepohlavní generace, častěji je cyklus trojfázový, se dvěma diploidními a jedním haploidním stadiem. Rodozměna může být izomorfická i heteromorfická.
U jednobuněčných ruduch pohlavní rozmnožování není známo.
[editovat] Fylogeneze ruduch
 |
|
Nejstarší zkameněliny červených řas jsou staré 750 – 1250 milionů let. Jsou to vláknité ruduchy, již podobné současným druhům. Předpokládá se, že první ruduchy se objevily krátce po vzniku eukaryotické buňky.
Fakt, že do stélek některých ruduch se ukládají minerální látky (již zmíněný uhličitan=vápenec, aragonit) má i geologický význam. Jsou známé aý 25 m mocné ruduchové sedimenty.
[editovat] Ekologie
Ruduchy jsou velmi početná skupina převážně mořských řas (4000-6000 druhů) a jsou dominantními mořskými makrofyty. Rostou v litorální a sublitorální zóně, ve větších hloubkách než jiné řasy. Jsou to producenti, ostatním organismům poskytují potravu i úkryt. Od rovníků k pólům však jejich význam klesá, jsou to hlavně tropické druhy, ale žijí na celém světě, včetně Antarktidy. Sladkovodní ruduchy preferují prudce tekoucí vody, kde je menší kompetice ostatních řas. Nejhojnější sladkovodní ruducha je potěrka žabí símě (Batrachospermum sp.), která roste i v Česku, v rašelinných tůních a v potocích.
[editovat] Význam pro člověka
Ruducha rodu Porfyra se, hlavně v Asii, ve velkém pěstuje na mořských plantážích, stélky se konzumují pod názvem hoši-nori nebo nori, používají se jako krmivo nebo jako hnojivo. Dalším druhem, který se konzumuje, je Palmaria palmata. Extrakcí v horké vodě se z ruduch získává agar (hlavně Gelidium sp.) a karagen (Chondrus sp.), který se využívá v potravinářství nebo v mikrobiologii. Některé ruduchy produkují sekundární metabolity, které mají antibiotické účinky.
Sladkovodní ruducha známá jako černá štětičková řasa je nechvalně proslulá mezi akvaristy jako těžko odstranitelný druh.
[editovat] Systém
Stejně jako umístění ruduch jako skupiny ve stromu života nebylo a není vyjasněno, ani systém červených řas ještě zdaleka nemá definitivní podobu. Zatím nejaktuálnější systém (Saunders et. al., 2004) vypadá takto:
- Ruduchy (Rhodophyta)
- podkmen Rhodellophytina
- třída Rhodellophyceae
- podkmen Metarhodophytina
- třída Compsopogonophyceae
- podkmen Eurhodophytina
- třída Bangiophyceae
- třída Florideophyceae
- podkmen Rhodellophytina
