Rebutia senilis lilacino-rosea
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Rebutia senilis var. lilacino-rosea |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Rebutia senilis var. lilacino-rosea Backeb., 1935 |
Mezi různými formami druhu Rebutia senilis tvoří varieta lilacino-rosea zajímavou odchylku barvou květů, podle které dostala své jméno, lilacino-roseus zanmená fialově růžový.
Obsah |
[editovat] Rebutia senilis Backeb. var. lilacino-rosea Backeb.
Backeberg, Curt; in Backeberg C. et Knuth F.M., Kaktus-ABC, p. 278, 516, 1936
Sekce Rebutia, řada Senilis
Synonyma:
- Rebutia senilis Backeb. f. lilacino-rosea (Backeb.) Buin. et Don.; Sukkulentenkunde, 7/8: 99, 1963
[editovat] Popis
Stonek zpočátku ploše kulovitý, jednotlivý, později kulovitý až slabě protáhlý, odnožující, až 70 mm široký a 80 mm vysoký, s vláknitými kořeny; pokožka sytě zelená. Žebra zcela rozložená v nízké okrouhlé hrbolky; areoly okrouhlé, asi 1 mm široké, bíle plstnaté. Trny početné, přilehlé až odstávající, těžko rozlišitelné na okrajové a středové, v počtu asi 25, 5 - 10 mm dlouhé, čistě bílé.
Květy asi 30 mm dlouhé a 35 mm široké, fialově růžové; květní trubka štíhle nálevkovitá, rovnoměrně se rozšiřující, vně stejně jako květní lůžko pokrytá nahnědle červenými, holými šupinami; okvětní lístky kopinaté, s krátkou tmavší špičkou, dosti jednotně fialově růžové; nitky bělavé, prašníky nažloutlé; čnělka narůžověle bílé, po celé délce volná, blizna se 4 - 5 roztaženými, bělavými rameny blizny přesahující nejvyšší prašníky. Plod ploše kulovitý, nažloutle červený. Semena podlouhlá, asi 1 mm dlouhá, testa leskle černá, hilum bílé.
[editovat] Variety a formy
R. senilis var. lilacino-rosea je málo proměnlivý taxon. Drobné rozdíly ve tvaru těla a částečně i v otrnění jsou jen důsledkem kultury. Wessnerem byla tato varieta kdysi nabízena pod číslem Wessn. 9429b. V novější době byl jako R. senilis var. lilacino-rosea označen sběr L 560.
[editovat] Výskyt a rozšíření
R. senilis var. lilacino-rosea pochází z Argentiny, ze stejné oblasti jako [[Rebutia senilis | R. senilis var. senilis, z horní části Quebrada de Escoipe. U sběru L 560 bylo jako místo nálezu uvedeno Argenina, provincie Salta, 10 km sz. od Antilla, v nadmořské výšce 1300 - 1500 m.
[editovat] Poznámky
Mezi samosprašnými rostlinami sekce Rebutia rodu Rebutia můžeme pozorovat tři jasně vymezené skupiny, které jsou chrakterizované svými vedoucími druhy R. minuscula, R. senilis a R. xanthocarpa. Je jistě zajímavé, že ve všech těchto třech skupinách jsou zastoupeny ve vybarvení květů v podstatě stejné odstíny v širokém spektru. To se týká rovněž fialově růžové až fialově červené barvy květů, kterou ve skupině R. minuscula nalezneme u okruhu R. violaciflora. Obdobné zbarvení květů nalezneme i u dalších dvou skupin, u R. xanthocarpa je to u R. xanthocarpa var. violaciflora a ve skupině R. senilis u R. senilis var. lilacino-rosea. Rostliny s podobně zbarvenými květy, ale cizosprašnými, se vyskytují dokonce i ve skupině R. wessneriana. Toto zbarvení květů je charakteristickým znakem, který odlišuje R. senilis var. lilacino-rosea od ostatních variet R. senilis.
[editovat] Pěstování
R. senilis var. lilacino-rosea roste dobře na vlastních kořenech a při dodržení základních požadavků, které jsou stejné jako u většiny rostlin rodu Rebutia, pravidelně a hojně kvete. Semena se ze samosprašných květů tvoří v dostatečném množství, dobře klíčí a semenáčky dorůstají do květuschopnosti během dvou až tří let.
[editovat] Reference
- Backeberg, Curt; Die Cactaceae, 3: 1545, 1959
- Backeberg, Curt; Das Kakteenlexikon, p. 385, 1966
- Donald, John Donald; The Classification of the Rebutias; Ashingtonia, 2: 50, 1975
- Hlinecký, Antonín; Rod Rebutia K. Schumann; Fričiana, 5/36: 11, 1965
- Pilbeam, John; Rebutia (ISBN 0-9528302-2-1), p. 90, 1997
- Šída, Otakar; Atlas kaktusů, tab. 37, 1993
- Šída, Otakar; Rod Rebutia (ISBN 80-901383-5-7), p. 36, 1997
