Postojnské jeskyně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Postojnské jeskyně (Slovinsky: Postojnska jama) jsou 20,570 m dlouhým krasovým jeskynním systémem poblíž obce Postojna ve Slovinsku. Jedná se o nejdelší jeskynní systém státu a jednu z jeho hlavních turistických atrakcí.
Jeskyně byly vytvořené podzemní říčkou Pivka.
Jeskyně byly poprvé popsány v 17. století Janezem Vajkardem Valvasorem, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Jeskyně byly otevřeny pro veřejnost v roce 1819 a Čeč se stal jejich prvním oficiálním průvodcem. První elektrické osvětlení bylo instalováno v roce 1872 (dříve, než v hlavním městě Ljubljani, v téže době byl také v jeskyni instalován turistický vláček. Původní benzínové lokomotivy byly po druhé světové válce nahrazeny elektrickými. Celkem 5,3 km jeskyně je otevřeno pro veřejnost, což je největší délka ze všech jeskyní na světě.
Jeskyně jsou také domovem endemického obojživelníka zvaného lidská ryba. Během prohlídky jeskyní je možno několik obojživlaníků vidět v jezírku. Je to jediné místo na světě, kde mohou turisté tato zvířata vidět.
