ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Pius I. - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Pius I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Svatý Pius I.
Rodné jméno  ?
Začátek pontifikátu ca. 140
Konec pontifikátu ca. 154
Předchůdce Hyginus
Nástupce Anicetus
Datum narození  ???
Místo narození Aquileia, Itálie
Datum úmrtí ca. 154
Místo úmrtí Řím, Itálie
Papež

Svatý Pius I. byl desátým papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 140/142 - 154/155.

Svatý Pius I. byl papežem patrně v letech 140154. „Annuario Pontificio“ z roku 2003 klade jeho zvolení mezi roky 142146 a úmrtí do let 157161. Traduje se, že byl narozen v Aguilei, v severní Itálii a jeho otec se jmenoval Rufus. Spolu s bratrem Hermem se odebral do Říma a přijal křesťanství.

Hermovi je připisováno autorství knihy „Pastýř“. V této knize se vypravěč představuje jako bývalý otrok, což vedlo ke spekulacím, že Pius i Hermes byli propuštění otroci.

V době Piova zvolení papežem prožívala církev značné vnitřní spory. Pius se zasloužil o utužení kázně duchovenstva i věřících. Připisují se mu ustanovení:

  • k uctivému přijímání Nejsvětější svátosti;
  • jak se mají řádně spravovat církevní statky a majetek určený chudým;
  • jak mají být zasvěcovány ženy, které se rozhodly žít v chudobě, čistotě a pokoře.

Rovněž vydal varování proti lehkovážnému přísahání a klení. Údajně založil dva z nejstarších římských křesťanských kostelů - Santa Pudenziana a Santa Prassede.

Velkou zásluhu má zachování jednoty církve. V době jeho pontifikátu byl Řím navštěvován heretiky různých směrů. Velmi aktivně vystupovali zejména gnostik Valerius a Cerdon a zřejmě s dost značným úspěchem, neboť papež Pius I. v jejich případě sáhl až k exkomunikaci. Jinak se však snažil spory urovnávat smírně a spíše na ideové úrovni. Podporoval svatého Justina, který vedl v Římě křesťanskou filosofickou školu.

V této době se také začaly projevovat neshody mezi východní a římskou církví a to v otázce termínu slavení Velikonoc. Pius I. rozhodl, že do této věci se nemá zasahovat a udělil východní církvi svobodu, aby se zařídila podle svého obyčeje.

Římská martyrologie jej uvádí jako mučedníka a jako takový je uveden i v katolickém breviáři. Je to však málo pravděpodobné, neboť v době jeho pontifikátu se žádné masivnější pronásledování křesťanů nekonalo. Jde spíše o zvyk předpokládat, že všichni křesťané pod římskou nadvládou byli pronásledováni. [zdroj?]

Památka papeže Pia I. se uctívá 11. července

[editovat] Prameny

Papež
Předchůdce:
Hyginus
140154
Pius I.
Nástupce:
Anicetus


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -