Panslavismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Panslavismus je idea jednoty slovanských národů, také je často známa jako tzv. Slovanská vzájemnost.

Obsah

1 Vznik a vývoj
2 Panslavismus v současné době
3 Související články
4 Externí odkazy

[editovat] Vznik a vývoj

Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848

Panslavismus vznikl v polovině 19. století; slovanské národy hledaly ve svém sjednocení po boku s Ruskou říší naději, že tak omezí vliv hlavně Rakouska a Německa, u jihoslovanských národů také Osmanské říše; například v Čechách měl velkou podporu mezi tehdejšími umělci. Existuje i všeslovanská vlajka, velmi podobná vlajce zaniklého Srbska a Černé Hory a společná hymna Hej, Slované (ta také byla hymnou Jugoslávie).

Zatímco po vzniku Československa se mezi západoslovanskými národy od panslavismu upustilo, pro nově vzniklé Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se stal hlavní ideologií; za panslavistické byly vybrány i státní symboly, které tak měly reprezentovat jednotu národů země. Nemalý vliv na úpadek panslavismu u západních Slovanů měl československo-polský spor o Těšínsko, Oravu a Spiš. Rovněž bolševická revoluce v Rusku a odklon Ruska od svých tradičních hodnot vedl k úpadku slovanské myšlenky u západních Slovanů. Naproti tomu v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se panslovanství stalo nutností z důvodu snahy o sjednocení historicky a kulturně rozdílných slovanských národů v jednom státě.

Za druhé světové války byli Slované nacistickým Německem považováni za třetí "rasu" (po Židech a Romech) určenou k likvidaci nebo zotročení. Ovšem ani tato skutečnost nevedla po válce (jak by se dalo předpokládat) k novému rozmachu panslavismu. Bylo to dáno i tím, že ve všech slovanských státech byly nastoleny komunistické režimy. V sovětském bloku se sice občas panslavistická argumentace používala k zdůvodnění spojenectví mezi Sovětským svazem a dalšími slovanskými státy, ale obvykle byla překryta "socialistickým internacionalismem".

[editovat] Panslavismus v současné době

Panslavistické myšlenky se objevují i dnes, většinou v různých politických i nepolitických sdruženích a spolcích. Spektrum těchto myšlenek je poměrně rozsáhlé - od názorů na potřebu vytvoření společného slovanského státu na federativním principu, až po volnou spolupráci mezi slovanskými národy. Na určitý vzestup panslavismu mají, mimo jiné, vliv události v bývalé Jugoslávii - zejména války mezi Chorvaty, Srby a Bosňáky, považované panslavisty za bratrovražedné boje, kterým je nutno v budoucnosti zabránit. A rovněž tak události v Kosovu. Objevují se i vzpomínky na germanizaci, maďarizaci, druhou světovou válku, tureckou okupaci Balkánu a další negativní historické zkušenosti slovanských národů.