Přesnost provozu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přesnost provozu je v dopravě, zejména v drážní dopravě a v linkové silniční dopravě, ale i v pravidelné letecké, vodní nebo jiné dopravě, pojem vyjadřující míru dodržování jízdního řádu. Odchylka od plánovaného času se měří vždy v bodě, ve kterém je jízdním řádem určen čas příjezdu, odjezdu nebo průjezdu (tzv. pravidelný odjezd, pravidelný příjezd).
Zpoždění je čas mezi plánovanou jízdou spoje a jeho skutečnou jízdou. Zpoždění nastává tehdy, když skutečný čas příjezdu, odjezdu nebo průjezdu nastane později, než bylo plánováno.
Náskok (zejména v městské hromadné dopravě se užívá i termín nadjetí jízdního řádu) je v dopravě čas mezi skutečnou jízdou spoje a plánovaným časem podle jízdního řádu. Náskok nastává tehdy, když skutečný čas příjezdu, odjezdu nebo průjezdu nastane dříve, než bylo plánováno.
Obsah |
[editovat] Evidence
V dokumentaci, ve které se zaznamenává práce nějakého dopravního systému, se zpoždění nebo náskok zpravidla udává v minutách, ale u některých systémů s krátkými intervaly mezi spoji se může zpoždění udávat např. i v sekundách.
Pro odlišení toho, zda uváděná odchylka znamená zpoždění či náskok, se před hodnotu této odchylky dává znaménko „+“ nebo „-“. V Česku v železniční dopravě se pro zpoždění používá kladné znaménko a pro náskok záporné[1], kdežto např. Dopravní podnik hlavního města Prahy označuje kladné znaménko nadjetí a záporné zpoždění [zdroj?].
[editovat] Informace
V železničních stanicích bývá zpoždění oznamováno hlášením nádražního rozhlasu a bývá zobrazováno na proměnných informačních tabulích ve stanici. Podobný informační systém funguje i na některých autobusových nádražích, avšak protože pravidelnost provozu autobusů není centrálně sledována a evidována, informace o zpoždění se objevuje jen zcela výjimečně.
České dráhy poskytují na svých webových stránkách, prostřednictvím Celostátního informačního systému o jízdních řádech i prostřednictvím některých operátorů mobilních telefonů on-line informace o aktuální pozici vlaku na hlavních tratích. Podobné služby fungují i v některých jiných zemích a jiných dopravních systémech.
- Podrobnější informace naleznete v článku Aktuální poloha vlaku.
V Praze je plně sledována pravidelnost provozu tramvají systémem DORIS. Podobné systémy jsou zkoušeny nebo provozovány i v provozu autobusů některých dopravních systémů i v městské dopravě mnoha dalších, zejména velkých měst.
[editovat] Přesná jízda a tolerance
Pokud náskok (nadjetí) nebo zpoždění nevybočuje z tolerance jízdy (povolené časové odchylky), která může být stanovená provozními předpisy, případně právním předpisem, jinými přepravními podmínkami nebo metodikou stanovenou jednoúčelově pro konkrétní způsob vyhodnocování, považuje se taková jízda za přesnou.
Například Dopravní podnik hl. m. Prahy měl ještě v roce 1998 v provozních předpisech (dopravní a návěstní předpisy pro tramvaje a pro autobusy) v definici přesné jízdy stanovenou toleranci ± 2 minuty[2], později byla v rámci zvýšení požadavků na kvalitu dopravy tolerance nadjetí zrušena a připuštěno v praxi pouze zpoždění do 179 sekund (tedy fakticky tří minut, při ručních zápisech odjezdů zaokrouhleně na celé minuty dolů to odpovídá dřívější toleranci + 2 minuty).[3] [4]
[editovat] Zpoždění
[editovat] Zpoždění v železniční dopravě
Příčin zpoždění v železniční dopravě může být řada, mezi nejběžnější patří tyto:
- stavební práce (snížená rychlost v úseku se stavebními pracemi, snížení propustné výkonnosti v úseku s výlukou aj.)
- závada vozidla (hnacího či taženého)
- závada na železniční infrastruktuře (závady železničního spodku či svršku, poruchy zabezpečovacího zařízení)
- nehody (vykolejení železničních vozidel, nehody na přejezdech aj.)
- nepřízeň počasí (zavátí tratě, spadané stromy či sloupy v důsledku vichřice; často se jedná o výše uvedenou závadu na železniční infrastruktuře, která byla způsobena povětrnostními vlivy)
- zvýšený počet cestujících či překládka zavazadel či jízdních kol
V hlášeních pro cestující bývají jako důvod zpoždění udávány i následující případy:
- čekání na přípojný vlak
- zpožděné převzetí vlaku ze železnice sousedního státu
Tyto dva důvody však nelze považovat za primární příčinu zpoždění, neboť zpoždění už vzniklo u vlaku, na který se čeká (1. důvod) nebo na sousední železnici (2. důvod). Příčinu zpoždění tedy musíme hledat tam.
[editovat] Náskok (nadjetí)
Náskok (nadjetí) při odjezdu spoje pravidelné (včetně linkové) veřejné osobní dopravy ze zastávky určené i pro nástup je jednoznačně negativní jev, protože může znemožnit cestujícímu využití spoje, i když se dostaví do stanice nebo zastávky před plánovaným okamžikem odjezdu.
Náskok při odjezdu z jiného místa nebo při příjezdech nebo průjezdech není zpravidla problémem z hlediska kvality přepravy a plnění přepravní smlouvy. Může však být problémem z hlediska organizace dopravy, nepříznivý vliv náskoku narůstá se složitostí příslušného dopravního systému a s rostoucí vzájemnou interakcí jednotlivých spojů, zejména v železniční dopravě. Pokud není systém řízení železniční dopravy dostatečně kvalitní a negativní vlivy náskoku nejsou řídícími pracovníky eliminovány, může vlak jedoucí s náskokem způsobit zpoždění jiného vlaku.
V nákladní dopravě nemusí být náskok velkým problémem, ovšem stále roste poptávka po zásobování v režimu just-in-time, tj. právě včas, což znamená, že nežádoucí je jak zpoždění, tak náskok. V železničních systémech nepracujících v režimu just-in-time může být náskok akceptovatelný v případě, že náskokem nedojde k negativnímu vlivu na jízdu dalších vlaků a bude dodržen plánovaný přechod zásilek mezi vlaky.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- Jízdní řád
- Telematika, Dopravní telematika
- CIS JŘ, IDOS
- DORIS
[editovat] Reference
- ↑ Hlobilová, Jana: Počítačový dopravní deník, In: Stránky přátel železnic, 2000: „Znaménko +/- před číslem rozlišuje zpoždění (+) nebo náskok (-).“
- ↑ např. Předpis D 1/2, Dopravní a návěstní předpis pro tramvaje platný od 1. března 1998, Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, § 17 odst. 2: „Doprava přesná - vlaky jezdí přesně podle jízdního řádu s povolenou časovou odchylkou. Povolená časová odchylka od stanoveného vlakového jízdního řádu je plus 2 minuty nebo mínus 2 minuty.“ Obdobné ustanovení bylo i v § 23 odst. 3 předchozí verze předpisu, platné od 1. listopadu 1987.
- ↑ Předpis D 1/2, Dopravní a návěstní předpis pro tramvajeplatný od 1. března 1998, po blíže nespecifikovaných novelizacích, Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, § 17 odst. 2: „Doprava přesná - vlaky jezdí přesně podle jízdního řádu s povolenou časovou odchylkou. Povolená časová odchylka od stanoveného vlakového jízdního řádu je v rozmezí od 0 sekund pro předjetí až po 179 sekund pro zpoždění.“, odst. 7: „Nelze-li pokračovat v jízdě a je-li zdržení nebo předpoklad zdržení delší než 179 sekund, je řidič prvního vlaku povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit provoznímu dispečinku a řídit se danými příkazy.“ Obdobná ustanovení jsou i v předpise D 1/3, jímž se řídí provoz autobusů DP hl. m. Prahy.
- ↑ Doris bdí dnem i nocí Reflex 25/2005, citován směnový dispečer Václav Šrámek: „V 11.59 dle vyhodnocení počítače řídicího systému jede 85,9 procenta vlaků v toleranci jízdního řádu, to znamená od nuly do sto sedmdesáti devíti vteřin zpoždění. Dále 11,3 procenta vlaků je zpožděno nad tuto toleranci. V Praze s přetíženou dopravní sítí je to nádherný stav“
[editovat] Externí dokazy
- Robert Babilon: Babitron - Mapa aktuálního zpoždění vlaků ČD + statistika
- On-line poloha vlaku, průvodce službou na webu ČD, s informací o získávání dat přes mobilní operátory (20. 11. 2006)
- Aktuální poloha vlaku, interaktivní formulář na webu ČD (pouze pro vybrané tratě a zastávky)
- Zpoždění vlaků v cizině, česká stránka Roberta Babilona s odkazy na on-line informace o zpožděních železnic v různých státech (zejména evropských, a Indie).
- Tomáš Bezouška: Zpoždění i na mobilu. Kolovratský zpravodaj, č. 3/2006, str. 9
