Wikipedie:Přesměrování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Některé stránky ve Wikipedii nemají vlastní obsah, ale pouze přesměrovávají čtenáře na jinou stránku; slouží jako další název této stránky. Pokud se čtenář pokusí přečíst stránku, která je pouhým přesměrováním, dostane automaticky obsah odkazované stránky, u jejíhož titulku bude uvedena informace „(Přesměrováno z Xyz)“.
Obsah |
[editovat] Jak vytvořit přesměrování
Pokud má název stránky X přesměrovávat na stránku Y, stačí vytvořit stránku X s následujícím textem:
#REDIRECT [[Jméno_stránky_Y]]
Pokud má např. stránka OSN přesměrovávat na stránku Organizace spojených národů, musí stránka 'OSN' obsahovat
#REDIRECT [[Organizace spojených národů]]
Tento příkaz musí být úplně prvním textem na stránce a musí být uveden naprosto přesně tímto způsobem (jinak přesměrování nefunguje). Může být však napsán malými písmeny. V příkazu #REDIRECT
ani před ním např. nesmí být mezera, prázdný řádek apod. Po něm může následovat další text, např. poznámka o důvodech přesměrování, ale tento text většina čtenářů nikdy neuvidí.
Pokud necítíte potřebu vytvoření přesměrování zdůvodňovat, nevyplňujte shrnutí editace, systém to za vás udělá automaticky.
[editovat] Přesměrování na část článku
Je možno také přesměrovat na sekci článku, k tomu stačí ji běžným způsobem uvést do odkazu, např.
#REDIRECT [[Seznam postav z knihy XY#Jméno postavy]].
Při používání této funkce však vždy zvažte, zda uživatele nezmate, když ho takové přesměrování zavede rovnou doprostřed nějakého článku bez příslušného úvodu apod. Tato funkce ale může být užitečná např. u sloučení několika krátkých článků o postavách nějakého uměleckého díla do jediného článku (v obdobných případech pak takovým přesměrováním také pomůžete o situaci správně informovat interwiki roboty).
Přesměrování na část článku je problematické v případě, pokud se samotné přesměrované heslo může snadno stát samostatným článkem. Na jednu stranu tím sice čtenáři usnadníte přístup k informaci, která ho zajímá, na druhou stranu můžete modrým odkazem vytvořit dojem, že heslo již je podrobně zpracováno, a tím můžete snížit motivaci k jeho dopracování.
[editovat] K čemu se používá přesměrování
- Zkratky: WWW → World Wide Web
- Jiný pravopis: president → prezident
- Jiný název: Česká republika → Česko
- Synonyma: kartézský souřadnicový systém → kartézská soustava souřadnic
- Odlišná diakritika apod.: Sokrates → Sókratés
- Jiný přepis: Mao Zedong → Mao Ce-tung
- Jména osob: Nelson Rolihlahla Mandela → Nelson Mandela
- Změna jména v průběhu života (Victoria Adamsová → Victoria Beckhamová)
- Příbuzné výrazy: právník → právo
- Podtémata vysvětlená v článku: sudá funkce → sudé a liché funkce (přesměrování může směřovat i na konkrétní kapitolu článku, například sudé a liché funkce#sudá funkce
- Pseudonymy: Emil Frída → Jaroslav Vrchlický
- Skloňování dnů v roce: 1. ledna → 1. leden
[editovat] Přesměrování z konkrétnějšího na obecnější
Při propojování konkrétnějších a obecnějších pojmů upřednostňujte přesměrování z konkrétnějšího na obecnější (z Škoda 105L na Škoda 105) a vyvarujte se přesměrování z obecnějšího na konkrétnější. Jako chybný by tedy mohl být považován redirekt z názvu srnec na srnec obecný, neboť existuje ještě srnec sibiřský a k tomu ještě vyhynulý Capreolus suessenbornensis. Takový redirekt je lepší nezakládat.
[editovat] Upřednostňujte přímé odkazy
Přesměrování slouží jako první pomoc při provazování článků odkazy, ale nemělo by být považováno za konečný stav. Technické řešení přesměrování ve Wikipedii je totiž příčinou vzniku nové adresy, na které je také nabízen obsah stránky, na kterou se přesměrovává. Vzniká tak tzv. duplicitní obsah, který vadí internetovým vyhledávačům a uživatelům může znepřehledňovat výsledky vyhledávání. Upřednostňujte proto v článcích přímé odkazy.
[editovat] Dvojité přesměrování
Pokud přesměrování vede na stránku s dalším přesměrováním, automatické přesměrování proběhne pouze jednou (další přesměrování pak lze následovat pomocí prokliknutí). Tato vlastnost zabraňuje případnému nekonečnému cyklu, kdy by automatické přesměrování vedlo do kruhu a nikdy neskončilo. Proto je zvláště v případě, pokud přesunujete stránku, důležité zajistit, aby všechny přesměrovače vedoucí na původní název byly opraveny, jinak by vznikla omezeně funkční dvojitá přesměrování. K tomu může sloužit nástroj Odkazuje sem, který zobrazí všechny stránky (včetně přesměrování), které na danou stránku odkazují.
U dvojitých přesměrování je třeba počítat s tím, že jsou občas roboticky opravována na přímá přesměrování. To může být nevhodné zejména v případech, kdy některé z těchto přesměrování nevede na synonymní pojem, ale na širší pojem nebo téma.
[editovat] Opodstatněné nepřímé odkazy
Zachování trvalých nepřímých odkazů je účelné v případě, pokud lze očekávat, že z mezistupňového přesměrování vznikne samostatný článek (dočasné přesměrování), nebo pokud druhé přesměrování směřuje na nesynonymní příbuzný výraz nebo nadřazené téma: Praváctví → Pravák → Levák, případně Praváctví → Pravák → Lateralita.
[editovat] Kdy může být přesměrování smazáno?
Případy, kdy může být přesměrování smazáno, jsou uvedeny na stránce o rychlém smazání.
[editovat] Přesměrování kategorií
V české verzi Wikipedie, na rozdíl třeba od WikiCommons, se přesměrování pomocí #REDIRECT [[cíl]]
u kategorií nepoužívá.
Pokud rušená kategorie delší dobu nějaké články obsahovala nebo pokud k ní dosud směřují nějaké mezijazykové odkazy (interwiki) z cizojazyčných verzí Wikipedie, je vhodnější s mazáním nějaký přiměřený čas počkat a pro mezidobí původní obsah nahradit šablonou {{Zastaralá kategorie}}
, která upozorní její dosavadní uživatele na alternativu a pomůže s případným robotickým přesunem náhodně se objevivších článků, případně robotickou opravou chybných interwiki. Tato šablona plní do jisté míry úlohu přesměrování.
[editovat] Přesměrování na sebe sama
V článcích se někdy, ať už chybou editorů nebo díky historickým souvislostem, vyskytují přesměrování, která vedou na tentýž článek. Takové odkazy je třeba buď odstranit, nebo je nahradit správnějším odkazem na určité heslo, a nebo odkazem na kotvu na určitém místě článku ([[#Jméno kotvy]]). Samotný redirekt přitom nemusí být špatný, jen je použit na špatném místě. V některých případech může být ale nejlepším řešením takové přesměrování smazat.