Oxid měďnatý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid měďnatý | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid měďnatý |
| Triviální název | |
| Ostatní názvy | |
| Latinský název | |
| Anglický název | Copper(II) oxide |
| Německý název | Kupfer(II)-oxid |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | CuO |
| Vzhled | Černá krystalická, nebo amorfní látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1317-38-0 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 79,545 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 1201 °C (1474 K) |
| Teplota varu | |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 6,31 g/cm3 |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| R-věty | R22 |
| S-věty | S22 |
| NFPA 704 |
 0
2
0
|
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid mědnatý, vzorec CuO, je nejvyšším oxidem mědi. V přírodě se vyskytuje jako minerál tenorit. Je to černá pevná látka tající nad teplotou 1200 °C, kdy dochází k rozkladu. Vzniká zahříváním mědi na vzduchu. Protože tímto způsobem vzniká zároveň i oxid měďný je lepší metodou přípravy žíhání dusičnanu měďnatého, hydroxidu měďnatého nebo uhličitanu měďnatého, např.:
- CuCO3 → CuO + CO2
Oxid měďnatý se rozpouští v minerálních kyselinách za vzniku odpovídajících solí:
- CuO + 2 HNO3 → Cu(NO3)2 + H2O
Vodíkem nebo oxidem uhelnatým ho lze zredukovat na měď.
- H2 + CuO → Cu + H2O
- CO + CuO → Cu + CO2
| Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II. | ||
|---|---|---|
| Oxid hlinečnatý (AlO) • Oxid barnatý (BaO) • Oxid beryllnatý (BeO) • Oxid kademnatý (CdO)• Oxid vápenatý (CaO) • Oxid uhelnatý (CO) • Oxid kobaltnatý (CoO) • Oxid měďnatý (CuO) • Oxid železnatý (FeO) • Oxid olovnatý (PbO) • Oxid hořečnatý (MgO) • Oxid rtuťnatý (HgO) • Oxid nikelnatý (NiO) • Oxid dusnatý (NO) • Oxid palladnatý (PdO) • Oxid stříbrnatý (AgO) • Oxid strontnatý (SrO)• Oxid sírnatý (SO) • Oxid cínatý (SnO) • Oxid titanatý (TiO) • Oxid vanadnatý (VO)• Oxid zinečnatý (ZnO) | ||
