Oxid chlorný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid chlorný | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid chlorný |
| Triviální název | |
| Ostatní názvy | |
| Latinský název | |
| Anglický název | |
| Německý název | |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | Cl2O |
| Vzhled | plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7791-21-1 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 86,9054 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | −120,6 °C |
| Teplota varu | 22 °C |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | hydrolýza |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | 0,78 ± 0,08 D |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | 80,3 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | 265,9 J K−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| R-věty | |
| S-věty | |
| NFPA 704 | |
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid chlorný, Cl2O, je nestabilní chemická sloučenina. Je to oxid jednomocného chloru. Za laboratorní teploty má plynné skupenství. Je to anhydrid kyseliny chlorné.
[editovat] Příprava
Vzniká jako nestabilní produkt rozkladu chlornanu vápenatého. Ve vyšších koncentracích se výbušně rozkládá po iniciaci třením nebo statickou elektřinou.
| Oxidy s prvkem v oxidačním čísle I. | ||
|---|---|---|
| Oxid měďný (Cu2O)• Oxid chlorný (Cl2O) • Oxid lithný (Li2O) • Oxid dusný (N2O) • Oxid draselný (K2O) • Oxid rubidný (Rb2O) Oxid stříbrný (Ag2O) • Oxid thallný (Th2O) • Oxid sodný (Na2O) • Voda (H2O) |
||
