Ota V. Braniborský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka |
Judita z Henneberku
|
| syn |
Ota
|
| syn |
Albrecht
|
| syn |
Heřman III. Braniborský
|
| sestra |
Beatrix
|
| sestra |
Mechtilda
|
| sestra |
Judita
|
| bratr |
Jan III. Braniborský
|
| bratr |
Ota VI. Malý
|
| sestra |
Kunhuta Braniborská
|
| bratr | |
| sestra |
Matylda
|
| bratranec | |
| bratranec | |
Ota V. Braniborský " Dlouhý " ( asi 1246 - 23. července 1299) byl markrabě braniborský v letech 1267-1298 z rodu Askánců. Braniborsku vládl společně s Otou IV., Jindřichem I. a bratrem Janem III.
Druhorozený syn braniborského markraběte Oty III. a české princezny Boženy z rodu Přemyslovců měl přízvisko " Dlouhý" zřejmě podle své výšky. Podle hodnocení současníků byl Ota krásný muž a udatný rytíř se zájmem o dvorskou poezii. Na jeho dvoře se pohyboval i Frauenlob.
[editovat] Přemyslovské příbuzenstvo
Byl věrným spojencem svého strýce Přemysla Otakara II. a po bitvě na Moravském poli správcem části českého království a poručníkem osmiletého bratrance Václava II. ( v letech 1278-1283). Tendečně je Otovi zazlívána internace českého následníka nejdřívě na hradě Bezděz a pak v Braniborsku. Jedním z mála pramenů k dění v Čechách po Moravském poli je Zbraslavská kronika sepsaná o mnoho let později za účelem vyzdvižení osoby Václava II. Je zde dopodrobna popisováno Václavovo soužení v zajetí a zapomíná se, že minimálně na Bezděze s ním byla chůva Eliška a později se na německé půdě velice pravděpodobně setkal i s tetou Boženou, která v tu dobu prokazatelně žila. Ota V. Dlouhý byl o pár let později také tím, kdo již téměř dospělého Václava pasoval rytířem.
| markrabata braniborská | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ota III. Braniborský |
1267–1299 Ota V. Braniborský |
Nástupce: Ota IV. Braniborský a Jindřich I. Braniborský |
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
