Oldřich Hlavsa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oldřich Hlavsa | |
|---|---|
| Význam: | |
| Narození | |
| Datum: | 1. listopadu 1936 |
| Místo: |  Rybná nad Zdobnicí, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | |
| Datum: | 11. února 1936 |
| Místo: |  Praha, Československo |
Oldřich Hlavsa (1. listopadu 1889 – 11. února 1936) byl český akademický malíř.
Narodil se jako nejmladší ze 6 dětí v rodině chudého chalupníka v Německé Rybné (dnes Rybná nad Zdobnicí). Po skončení obecné školy odešel do Žamberka, kde se učil číšníkem. Ve volných chvilkách se věnoval své zálibě, malování.
Ve Vídni, kam Hlavsa odešel na vandr, se mu dostalo prvního metodického vedení na speciálním kurzu kreslení. S malými úsporami odešel na Akademii výtvarného umění do Mnichova, kde působil v letech 1910–1913, studia dokončil na Pražské Akademii. Byl žákem profesorů Františka Ženíška a Vojtěcha Hynaise (1914, 1920–1923). Po 1. světové válce, kterou prožil v Rusku jako legionář, žil střídavě v Praze, Německé Rybné a Vamberku.
Fara v Německé Rybné se stala jeho druhým domovem a farář Jan Selichar jeho druhým otcem a přítelem. Ten jej také při všech studiích finančně podporoval. Náměty ke svým obrazům čerpal Hlavsa především z rodného kraje a patřil do okruhu tzv. rybenské skupiny malířů. Byl výborným portrétistou, avšak v jeho díle převažuje tvorba krajinářská, byl malířem lyrických náladových krajinek Orlického podhůří. Část jeho tvorby je umístěna v místní obrazárně v Síni Oldřicha Hlavsy, která byla otevřena veřejnosti 26. července 1986.
Oldřich Hlavsa je pohřben na hřbitově ve Vamberku.
