Mount McKinley
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mount McKinley | |
|---|---|
 |
|
| Mount McKinley (Denali) | |
| Pohoří | Alaska Range |
| Vrchol | 6 194 m |
| Světadíl | Severní Amerika |
| Státy |  USA, Aljaška |
| Prvovýstup | 8. srpna 1913 |
| Poznámka | Nejvyšší hora USA |
Mount McKinley nebo Denali na Aljašce je nejvyšší hora v Severní Americe, s výškou 6 194 metrů. Hora leží v centru národního parku Denali. V ruském jazyce zní název hory Bolshaya Gora (Большая Гора).
Hora se nachází v centrální části pohoří Alaska Range, které vyplňuje jižní část centrální Aljašky. Našli byste ho přibližně 210 km severozápadně od Anchorage a 250 km jihozápadně od Fairbanks. Vrchol leží přibližně 56 km od nejbližší silnice.
Obsah |
[editovat] Zajímavosti
Mount McKinley je svou hmotou a vyzdvižením větší než Mount Everest. Ačkoliv vrchol Everestu leží o 2 700 metrů výš od hladiny moře, hora samotná spočívá na tibetské náhorní plošině v nadmořské výšce okolo 5 200 m, což znamená, že její skutečná výška činí jen něco málo přes 3 700 m. Úpatí hory Mount McKinley leží na plošině o nadmořské výšce zhruba 600 m, takže reálná výška vrcholu je 5 500 m.
Hora je díky své zeměpisné šířce proslulá nesmírně chladným počasím a vysokou pravděpodobností výskytu výškové nemoci při výstupu. Na rovníku by na stejně vysoké hoře bylo ve vzduchu o 53% méně kyslíku než při hladině moře, ale protože Mount McKinley leží na vyšším stupni zeměpisné šířky, je tlak na jeho vrcholu mnohem nižší.
[editovat] Členění hory
Mount McKinley má dva významné vrcholy. Vyšší je Jižní vrchol, Severní vrchol dosahuje nadmořské výšky 5 934 m a nad ostatní hmotu hory vystupuje pouhými 402 m. Severní vrchol je někdy považován za samostatný (např. v Seznamu čtrnáctitisícovek USA, List of United States fourteeners). Zřídkakdy bývá cílem výstupů, kromě případů, kdy se horolezci rozhodnou pro cestu na severním svahu masívu.
Na svazích hory se nacháží pět ledovců. Na severozápadním úbočí masivu je to Peters Glacier, na severovýchodě Muldrow Glacier. Přesně na východ od ledovce Muldrow, na hranici s východním svahem, leží Traileka Glacier. Na jihovýchodě bychom nalezli Ruth Glacier. Poslední z ledovců, Kahiltna Glacier, se stáčí k jihozápadní straně hory.
[editovat] Název hory
Mount McKinley je obecně znám také jako Denali, což v místním indiánském jazyce skupiny Athapascan znamená „vysoká“. Tento název je také v současně době státem Aljaška uznáván jako úřední. V roce 1897 byla hora oficiálně pojmenována Mount McKinley, podle amerického prezidenta Williama McKinleyho. V pozdějších desetiletích však aktivisté v oblasti indiánských práv začali toto přejmenování považovat za neuctivé a poplatné kolonialismu. Když byl tedy 2. prosince roku 1980 založen Národní park a rezervace Denali, Aljašská komise pro geografické názvy (Alaska Board of Geographic Names) změnila jméno hory opět na „Denali“. Státní komise pro geografické názvy (U.S. Board of Geographic Names) však stále používá název „McKinley“. Samotní obyvatelé Aljašky se spíše kloní k pojmenování „Denali“ a pouze podle kontextu rozlišují, zda se jedná o národní park či horu. Samozřejmě proběhlo několik kampaní, aby byl název „Denali“ uznáván na federální úrovni. Podporu má však i název„Mc Kinley“, který je navíc obecně známý a umožňuje turistům rozlišovat mezi horou a národním parkem Denali, ve kterém se hora nachází.
[editovat] Historie výstupů
První pokus o výstup na Mount McKinley učinil soudce James Wickersham v roce 1903, cestou přes ledovec Peters Glacier a Severní stěnu (North Face), nyní známou jako Wickershamova stěna (Wickersham Wall). Tato cesta je však vysoce nebezpečná díky množství lavin a do roku 1963 ji nikdo nepřekonal.
V roce 1906 přišel s tvrzením o prvovýstupu slavný objevitel Dr. Frederick Cook. Jeho prohlášení bylo od začátku přijímáno s podezřením, ale většinou považováno za pravdivé. Později však vyšlo najevo, že jde o podvod.
V roce 1910 se i přes nedostatek horolezeckých zkušeností o dosažení vrcholu Mount McKinley pokusila skupinka čtyř místních, známá pod názvem „expedice Sourdough“ (sourdough znamená „kvásek“ – přeneseně se tento výraz používá pro zlatokopy a zkušené obyvatele Aljašky a severozápadní Kanady, a to kvůli kvásku používanému k výrobě chleba ve zlatokopeckých táborech). Na hoře strávili zhruba tři měsíce. Avšak den, kdy konečně vyšplhali na vrchol, byl velice působivým zážitkem. S sebou si kromě pytlíku koblih a termosky kakaa pro každého nesli přes čtyři metry dlouhý jedlový kůl. Pouze dva ze členů výpravy vystoupili na nižší, Severní vrchol, kde tento kůl vztyčili. Podle vlastního tvrzení jim výstup zabral 18 hodin, což je rekord, který dosud nebyl překonán. Nikdo jim však neuvěřil, (zčásti také kvůli nepravdivým tvrzením o tom, že dobyli oba vrcholy) až do roku 1913, kdy byl Mount McKinley poprvé opravdu slezen.
V roce 1912 výprava Parker – Browne horu téměř dobyla, avšak několik set metrů pod vrcholem byla nucena ustoupit pro silně nepříznivé počasí. V podstatě si nejspíš zachránili život, neboť ledovcem, po kterém stoupali, otřáslo několik hodin poté silné zemětřesení.
První výstup na hlavní vrchol Mount McKinley se poprvé zdařil 7. června 1913 výpravě vedené Hudsonem Stuckem. Prvním, kdo se na vrcholku octl, byl Walter Harper, rodilý Aljaščan. Dalšími členy výpravy byli ještě Harry Karstens a Robert Tatum. Posledně jmenovaný později prohlásil: „Rozhled z vrcholu Mount McKinley, to je jako dívat se z nebeských oken!“ K výstupu zvolili cestu přes Muldrow Glacier, prozkoumanou již předešlými výpravami, která se často používá i dnes. Hudson Stuck řekl, že poblíž Severního vrcholu spatřil pomocí dalekohledu vysoký kůl. Tím potvdil, že expedice Sourdough Severní vrchol skutečně dobyla a její počin je tedy dnes považován za pravdivý. Kůl však nebyl viděn nikdy předtím, ani potom, což do celé záležitosti stále vnáší určité pochybnosti. Stuck také zjistil, že výprava Parker – Browne byla pouhých 60 m pod vrcholem, když se musela vrátit.
Mount McKinley je pravidelným cílem horolezeckých výprav i dnes, avšak výstup na něj je stále nebezpečným podnikem – pouze něco málo přes polovinu výprav je úspěšných a do roku 2003 si hora vyžádala téměř stovku lezeckých životů. Naprostá většina horolezců volí jako cestu na vrchol Západní pilíř, poprvé slezený v r.1951 Bradfordem Washburnem, který před tím horu zevrubně prozkoumal pomocí leteckých fotografií. Výstup na horu většinou zabere dva až čtyři týdny.
