Morkůvky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Morkůvky
znak
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0624 584681
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Břeclav (CZ0624)
obec s rozšířenou působností:	Hustopeče
pověřená obec:	Klobouky u Brna
historická země:	Morava
katastrální výměra:	6,7 km²
počet obyvatel:	460 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	48° 57’ 57’’
zeměpisná délka:	16° 51’ 51’’
nadmořská výška:	198 m
PSČ:	691 72
zákl. sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Morkůvky 113 69172 Klobouky u Brna
starosta / starostka:	František Juras
Oficiální web: http://www.morkuvky.cz E-mail: ucetni@morkuvky.cz

Obec Morkůvky se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 460 obyvatel.

[editovat] Historie

Obec Morkůvky patří k nejmenším v okrese Břeclav. Leží v malebném údolí, obklopená vinicemi, poli a lesem.

Na katastru Morkůvek se zachovala mozaika teplomilných šípákových doubrav a panonských dubohabřin. Nejcennější porosty jsou chráněny v přírodní rezervaci Hrádek, zbytky stepní květeny se najdou i na mezích a okrajích lesů.

První písemná zmínka o obci je z roku 1350, avšak osídlení sahá až do doby, kdy se v tomto kraji potulovaly tlupy lovců mamutů. Archeologické nálezy dokládají řadu pozdějších kultur. V devátém století se v této oblasti usadili první Slované, jejich pohřebiště bylo nalezeno na Hotařském kopci. Pod tímto vrchem stávala ves Topolany, která zanikla na začátku 13. století, tedy v době tatarského vpádu.

Morkůvky byly založeny po obou stranách potoka vedoucího z jižních svahů. Původní náves se nacházela v části zvané Kaštánka. S přírůstkem obyvatel se později centrum přesunulo na křižovatku cest k Boleradicím a Kloboukám. První písemná zmínka o vsi je z roku 1356, kdy patřila ke zboží boleradickému. Po mnohých změnách majitelů ve středověku se dostala roku 1594 pod panství hodonínské a s ním sdílela osudy, z nich nejtěžší byla třicetiletá válka, až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Morkůvky poté patřily pod soudní okres Klobouky a politický okres Hustopeče.

Na počátku 19. století měla obec dvě školy, evangelickou a katolickou. Sloučení do jedné nastalo v roce 1871. Od roku 1975 děti dojíždějí za základním vzděláním do školy v Kloboukách. Ve vsi je kazatelská stanice českobratrské církve evangelické, při níž v roce 1992 vznikl týdenní stacionář pro mentálně postižené děti z celého okresu. Je pobočkou kloboucké diakonie a nazývá se poeticky Betlém. Vznikl přestavbou bývalé avangelické školy a od roku 1997 se rozšířil o prostory bývalé mateřské školy.

Nejvíce obyvatel v Morkůvkách žilo v roce 1921, celkem 811. Od té doby počet stále klesá až na dnešních 458 obyvatel. V obecní kronice je zachycen vývoj Morkůvek, který se v mnohém podobá osudům sousedních vesnic. Zachycuje rovněž osobní zájem spoluobčanů o rozvoj obce.

Morkůvky mají významné rodáky. Uctíváme památku pana učitele Pavla Krupičky, který byl za svou odbojovou činnost popraven fašisty. Jsme hrdi na nejslavnějšího československého stíhacího pilota ve Francii a pozdějšího příslušníka čs. 312. stíhací peruti RAF v Anglii, generála Františka Peřinu. Vážíme si lidového malíře Ludvíka Dobeše, jenž zachytil minulou podobu naší obce, a pana učitele Františka Novotného, jehož největší láskou byly kopec Sumperk a naše vesnice.

Od 17. století obec užívala pečeť, která byla vzorem pro současný obecní znak. Na červeném poli jsou dva zlaté hrozny, v zeleném poli je radlice, symbol zemědělství a kosíř, symbol vinařství. Znak a obecní prapor Morkůvkám udělil 28. února 2000 předseda parlamentu.

Největší slavností jsou v Morkůvkách krojované vavřinecké hody. Začínají v pátek stavěním máje a trvají tři dny. Po dvou týdnech ožije veselí na odehrávkách.

Morkůvky leží v etnografickém regionu Hanáckého Slovácka.

[editovat] Pamětihodnosti

* Boží muka

Směrem na Boleradice stojí menší sakrální stavba. Trojboká boží muka jsou zapsána dokonce ve státním seznamu památek České republiky pod pořadovým číslem 1575.

* Zvonice

V obci nad malou návsí ve směru na Brumovice na hraně ostrožny se hřbitovem stojí osamělá zvonice z 18. století. Dnes je budova vstupní branou na hřbitov.

* Archeologické naleziště Hrádek

Nedaleko od rezervace Hrádek se nachází také archeologické naleziště Hrádek, kde jsou pozůstatky opevněného hradiska datovaného do závěru haltštatské kultury starší doby železné (kolem roku 500 př. n. l.), s dosud zachovanými valy a příkopy. Při jeho výzkumu byly objeveny pozůstatky nadzemních i zahloubených obydlí. V roce 1984 bylo na „Hotařském kopci“ u Morkůvek prozkoumáno slovanské pohřebiště s pětadvaceti kostrovými hroby. Z toho byly tři hroby bojovníků se zbraněmi a ostruhami a dva hroby žen se stříbrnými a pozlacenými náušnicemi. Jde o pohřebiště asi jedné sedmi až osmičlenné rodiny, která zde pohřbívala po dobu 80–100 let v 9. století našeho letopočtu. Více se dozvíte v Muzeu v Kloboukách u Brna, kde jsou tyto předměty vystaveny.

[editovat] Příroda

* Přírodní rezervace Hrádek

Morkůvky leží v údolí, které z jižní strany uzavírá les Boleradické vrchoviny. Na jeho území se nachází hned čtyři přírodní rezervace. Jsou to Velký Kuntínov (a jeho součást Jesličky), Hrádek, Nosperk a Zázmoníky. Všechny tyto rezervace byly zřízeny Vyhláškou ONV v Břeclavi dne 9. 10. 1986.

Přírodní rezervace Hrádek (k. ú. Morkůvky) má rozlohu 11,2 ha. Jedná se o lesostep s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. hadinec nachový (Echium russicum). Součástí tohoto území je také místo častých rodinných vycházek tzv. „stráň“, která na jaře rozkvétá žlutými hlaváčky (Adonis vernalis) a také jsou zde k vidění modrofialové koniklece (Pulsatilla sp.).

[editovat] Folklór a tradice

Morkůvky leží v regionu Hanáckého Slovácka, folklorní oblasti Moravského Slovácka.

* Vavřinecké krojované hody

Největším svátkem obce jsou vavřinecké krojované hody pořádané každoročně třetí neděli v srpnu. Začínají pátečním stavěním máje a pokračují sobotní večerní zábavou. V neděli dopoledne zvou stárci „po dědině“ s muzikou na slavnostní krojovanou veselici. Pondělí patří ženáčům a tradičnímu tanci – zavádce.

Každoročně jsou také pořádány další krojové akce – odehrávky hodů, burčákové (císařské) hody, ples a velikonoční zábava s nezbytnou obchůzkou krojovaných chlapců po „šlahačce“.

Specifickými znaky zdejšího ženského kroje jsou – stojatý krejzl (obršlák), škrobené rukávce, bohatě zdobená kordula, množství (5–9ks) škrobených sukní a široké stuhy okolo pasu. Na hlavě nosí stárky jednoduchý věneček nebo turecký šátek uvázaný „na rožky“. Pro mužský kroj jsou typické bílé kalhoty a červená vyšívaná kordula. Stárek má na hlavě klobouk „goralovňák“ s vonicí a v ruce drží fodro – stárkovské právo. Nově je v obci zaveden také ženáčský kroj.

Morkůvky prosluly svou mimořádnou muzikálností a zpěvností. V knize Hynka Bíma Lidové písně z Hanáckého Slovácka ze 185 písní pochází celkem 110 písní z Morkůvek. I v dnešní době by bylo možné složit z místních muzikantů kompletní cimbálovku i dechovou hudbu. Hudci však většinou vystupují v souborech z okolních vesnic.

[editovat] Slavní rodáci * František Peřina

Morkůvky mají několik krajově významných rodáků (Ludvík Dobeš, Josef Huták, František Novotný), ale celonárodně a světově proslulý je především generálporučík František Peřina - československý stíhač, střelec a akrobat. Narodil se 8. dubna 1911 v Morkůvkách, zemřel 6. května 2006 v Praze. Jeho ostatky byly převezeny na hřbitov v Morkůvkách, jak si to celý život přál.