Moloch (bůh)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moloch, Molech nebo Molek je jméno boha, který byl uctíván ve starověkých kulturách Blízkého východu. Jeho jméno je odvozeno ze semitského kořene m-l-k(ch) a znamená totéž, co „král“. Jeho uctívání údajně vyžadovalo lidské oběti a zvláště pak děti. Tyto oběti pak byly páleny na oltářích. To vedlo v pozdější době k přenesení významu a dnes výraz moloch označuje nenasytný kolos „požírající“ vše okolo sebe. Vzhledem k synkrezi, panující ve staroblízkovýchodní mytologii, docházelo ke ztotožňování Molocha s ostatními božstvy starosemitského panteonu, jako Kemoš, Ba'al apod.
[editovat] Ve Starém zákoně
Ve Starém zákoně je Moloch (v ČEP Molek) označován za modlu, respektive pohanské božstvo, v 1 Královská 11,5 a 33 konkrétně kmene Amonitů. Společně s tzv. Ašérami a Aštortou (Ištar) slouží jakopříklad pohanských model a tedy i toho, čeho by se Izrael mě vyvarovat.
Jošijášova náboženská reforma se odráží i ve verši 2 Kr 23,10, kde je místo obětiště Molochovi situováno do místa Tofet, jenž se nachází v údolí synů Hinomových - Gehinom. Gehinom (řecky Gehena) tak získal negativní konotaci a v judaismu, křesťanství i islámu je jméno Gehinom synonymem pro peklo či podsvětí.
Jeremjáš ztotožňuje Molocha a místo obětiště v Gehinomu s Ba'alem a jeho kultem.
[editovat] V Novém zákoně
Moloch je zmíně pouz jednou a to ve Skutcích 7, 43, kde slouží jako připomínka hříchů Izraele v dobách putování po poušti.
[editovat] V jiných kulturách
Moloch byl pravděpodobně totožný s Melkartem, nejvyšším božstvem Týru a později i Kartága. V Kartágu se nacházel Melkartův chrám, jenž sloužil jako nejvyšší svatyně.