Měrćin Nowak-Njechorński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měrćin Nowak-Njechorński (13. června 1900 – 6. července 1990) byl lužickosrbský malíř a spisovatel.

Měrćin Nowak se narodil ve vesnici Njechorń. Do školy chodil v Worcynu, kde již začal projevovat svůj výtvarný talent. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v jeho rodině studoval umění v dálkovém kurzu, později nastoupil na uměleckou grafickou školu do Lipska. Od roku 1921 studoval na akademii v Drážďanech.

V roce 1920 měl ve Zhořelci svou první výstavu. V roce 1922 se začal hlásit k lužickosrbské národnosti.

Během svých studií absolvoval i studijní pobyt na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Posléze studoval ještě ve Varšavě.

V době mezi světovými válkami pracoval v polském menšinovém časopise jako ilustrátor a byl aktivním v lužickosrbském Sokolu. V době 2. světové války působil jako voják německého Wehrmachtu, na konci války skončil v americkém zajetí. Po válce působil ve vedení organizace Domowina a začal v NDR tvořit ilustrace s takzvanou budovatelskou tematikou, které však zároveň vyjadřovaly i tematiku národnostní.

V jeho tvorbě dominují folkloristická témata, obrazy z lužickosrbských dějin, bájí či lidových písní. Jako výtvarník je spjat hlavně s tisíci perokreseb, ale vytvořil také několik dřevorytů či rozměrných maleb.