Měšice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Měšice u Tábora byla dříve samostatná vesnice 3,5 km východně od Tábora. Dnes tvoří jednu z 15 táborských místních částí. Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.

[editovat] Zámek

Podrobnější informace naleznete v článku Měšice (zámek).

V roce 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil ve vsi renesanční tvrz. V roce 1699 přestavil Jan Josef Caretto hrabě z Millesima tvrz na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly celou řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství s barokním zámkem Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek dnešního majitele zámku v Táboře-Měšicích. Mezi lety 1877 a 1945 patřil zámek baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví ČSR. V roce 1997 získal barokní zámek do vlastnictví Dr.Dr. Jan Nepomuk Albert Berwid-Buquoy z Elgutu jako zdevastovanou ruinu a začal s rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí.

[editovat] Rody a majitelé vsi Měšice

Zdislav z Měšic (1296–1352).
Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
Město Tábor (1467–1545).
Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v t5icetileté válce švédským dělostřelectvem.
Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
Jan Josef Carreto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
Dr.Dr. Jan Nepomuk Albert Berwid-Buquoy z Ellgutu (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

[editovat] Prameny

Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Město Tábor
Čekanice \| Čelkovice \| Hlinice \| Horky \| Klokoty \| Měšice \| Náchod \| Smyslov \| Stoklasná Lhota \| Tábor \| Větrovy \| Všechov \| Zahrádka \| Záluží \| Zárybničná Lhota