Klokoty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tábor-místní část Klokoty (také vpravo vzadu za západní částí Pražského sídliště)

Tábor-Klokoty (jižní část), poutní kostel s álejí "křížové cesty", nová zástavba, vlevo vzadu údolí Lužnice

Klokoty jsou bývalou samostatnou obcí, která je nyní místní částí města Tábora. Nachází se na západním okraji města, na (původní z dnešních dvou) výpadové silnici na Písek a Rožmitál pod Třemšínem.

Nejvýznamnějším místem této lokality Tábora je klokotský poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

[editovat] Z historie obce

Táborské Klokoty

Vnitřní prostor okolo poutního kostela

Cesta na Klokoty lemovaná památným stromořadím vzrostlých lip

Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. V roce 1220 se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř ze Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.

• V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova.
• Ve vsi Klokoty bývaly dva dvory.
• Starousedlíci: Z místních rodin uvádějí se jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761).
• Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505-1572) byl kronikářem a spisovatelem (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje.
• Josef Cuřín (1862-1929) z Klokot byl odborným autorem v oboru cukrovarnictví.

[editovat] Pamětihodnosti

• Poutnický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple sv. Václava a 1714 sv. Josefa.
• Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
• Zde působil od r. 1825 známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (21. ledna 1797–19. března 1833).
• Tvrz stávala na sklace zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.

[editovat] Související články

• [1]
• [2]

[editovat] Adamité

Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí založeném v Čechách francouzským knězem Adamem Rohanem z Pikardie. Postupem času se adamitské hnutí v Klokotech odklonilo od původní verze „čisté orgie“ (muži a ženy mezi sebou) a pod vedením Petra Kániše a Burjana Strause se v Klokotech prosadila homosexualita. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi 70 homusexuálů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník husitské netolerance - velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421-1996.

[editovat] Fotogalerie

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Klokoty

Klokotská náves po úpravách v let 2005-2006	Klokotská náves po úpravách 2005-2006	Klokotská náves po úpravách 2005-2006	Klokotská náves po úpravách 2005-2006
Zimní pohled na klokotský klášter – 2007, v popředí „Emauzy“- poutní dům (bývalá fara)	Klokotská náves, pomník pikartům	Klokotská náves, pomník pikartům

[editovat] Reference

• Berwid-Buquoy, Jan: Neznámá země Československo - Jižní Čechy (přednáškový cyklus), FU Berlin, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
• Cikhart, Roman: Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný, Tábor 1922.
• Čornej, Petr: Tábor husitský, Praha 2001.