Lise Meitner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lise Meitner (7. listopad 1878 Vídeň - 27. října 1968 Cambridge) byla rakouská fyzička zabývající se studiem radioaktivity a jadernou fyzikou.

[editovat] Životopis

Lise Meitner se narodila v židovské rodině jako třetí z osmi dětí. Roku 1901 započala studium fyziky na univerzitě ve Vídni; k jejím profesorům patřil i Ludwig Boltzmann. Po obhajobě doktorátu se roku 1907 přestěhovala do Berlína; zde spolupracovala s Maxem Planckem a chemikem Otto Hahnem. Její spolupráce s Hanhem trvala 30 let; každý z nich byl vedoucím jednoho z oddělení Chemického ústavu císaře Viléma. Při své spolupráci v oblasti radioaktivity se vzájemně doplňovali znalostmi fyziky a chemie. Roku 1918 společně objevili chemický prvek protaktinium.

Roku 1923 Lise Meitner objevila neradioaktivní zářivý přechod známý jako Augerův jev; jev byl nazván podle francouzského fyzika P. Augera který jej nezávisle objevil o dva roky později.

Po obsazení Rakouska Německem roku 1938, odešla Lise Meitner do švédského Stockholmu. V listopadu téhož roku se tajně setkala v Kodani s Hahnem; naplánovali sérii dalších experimentů které pak prokázaly jev radioaktivního štěpení.

V roce 1944 obdržel Hahn Nobelovu cenu za chemii, avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila podíl Lise Meitner. Její práce byla oceněna až v roce 1966 kdy oba společně s F. Strassmannem byli oceněni cenou Enrico Fermiho. V Berlíně byl roku 1959 založen i po L. Meitnerové pojmenový a dnes renomovaný Hahn-Meitner-Institut, zabývající se bádáním v oblasti struktura matérie, sluneční energie ap.

Lise Meitner zemřela roku 1968 v Cambridgi. Na její počest byl pojmenován prvek s atomovým číslem 109 meitnerium.