Liberalismus v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek je historickým přehledem českých liberálních stran. Omezuje se na liberální strany, které mají větší voličskou podporu, tj. jsou nebo byly zastoupeny v parlamentu.

Obsah 1 Úvod 1.1 Liberálové v parlamentu 1.2 Unie liberálních demokratů 2 Časový přehled 2.1 Národní strana svobodomyslná – „Mladočeši“ 2.2 Strana radikálně pokroková 2.3 Národní socialisté/Liberální národní socialisté 2.4 Strana radikálně státoprávní / Strana státoprávně pokroková 2.5 Národní strana práce 2.6 Němečtí liberálové 2.7 Od Občanského hnutí k Liberální straně národně sociální 2.8 ODA 2.9 Unie svobody 2.10 Liberální reformní strana 3 Liberální vůdci 4 Čeští liberální myslitelé 5 Související články 6 Externí odkazy

[editovat] Úvod

Liberalismus dorazil na území českých zemí v 19. století, když spadaly pod Rakousko-Uhersko. Liberálové se zformovali jako křídlo konzervativně-nacionalistické strany - Národní strany, známé pod názvem „Staročeši“. V roce 1874 založili vlastní stranu: Národní stranu svobodomyslnou (=liberální), známější jako „Mladočeši“. Čeští liberálové si zpravidla liberálové neříkali, ale dávali přednost slovům jako „pokrokový“ nebo národně sociální.

V současnosti není v České republice liberalismus (co se týče čistě liberálních stran) příliš úspěšný. Čtyři parlamentní liberální/libertariánské strany se snaží maximálně spolupracovat, a to i s mimoparlamentními stranami. V Senátu se liberální strany soustřeďují v senátorském Klubu otevřené demokracie.

[editovat] Liberálové v parlamentu

• Cesta změny – 1 nestraník v Senátu (2002)
• Liberální reformní strana – 1 nestraník v Senátu (2002)
• ODA – 1 mandát v koalici s US-DEU v Senátu (Karel Schwarzenberg 2004)
• Unie svobody - Demokratická unie – zastoupena v Senátu, v současnosti (2008) 1 mandát, u řady dalších senátorů byla navrhující stranou)
  po volbách 2002 byla i nejmenší vládní i sněmovní stranou (9, resp. 10 mandátů), ve volbách 2006 ale propadla.
  Namísto ní do sněmovny vstoupila Strana zelených (6 mandátů), která přes svou ekologickou vyhraněnost zastává v politickém spektru podobné místo v důsledku sdílení části liberálního programu zejména ve společenských, mimoekonomických otázkách a voličstva.

[editovat] Unie liberálních demokratů

Ve volbách v roce 2004 postavily malé pravicové strany (LiRA, ODA, US-DEu, CZ) společnou kandidátku do Evropského parlamentu pod názvem Unie liberálních demokratů, která ale neuspěla.

[editovat] Časový přehled

(Příslušnost řady stran k liberalismu je možné podle různých koncepcí zpochybnit.)

[editovat] Národní strana svobodomyslná – „Mladočeši“

• 1874: Čeští liberálové opuštějí Staročeskou stranu a zakládají Národní stranu svobodomyslnou (=liberální), známější pod názvem Mladočeši
• 1889: Jedna frakce Národní strany se připojuje k Mladočechům.
• 1897: Radikální křídlo vystupuje ze strany. Vzniká Strana radikálně pokroková
• 1899: Další frakce odchází. Vzniká Česká státoprávně demokratická strana
• 1900: Část členů odchází do České strany lidové
• 1918: Strana se slučuje Českou státoprávně demokratickou stranou, Národní stranou a jinými menšími stranami konzervativní České státoprávní demokracie, která se o rok později přejmenuje na Československou národní demokracii (ČND)
• 1924: Spojenci prezidenta Masaryka opouštějí stranu, aby založili Národní stranu práce
• 1934: ČND se postupem času vyvinula v národně-konzervativní stranu a připojila se ke Straně národní jednoty, která měla nastolit vládu „pevné ruky“. Veškeré liberální myšlenky byly popřeny.

[editovat] Strana radikálně pokroková

• 1897: Odtržení Strany radikálně pokrokové od Národní strany svobodomyslné (liberální)
• 1900: Strana pohlcena Českou stranou pokrokovou

[editovat] Národní socialisté/Liberální národní socialisté

• 1898: Socialisté a levicoví liberálové založili Národní stranu sociální
• 1918: Strana byla reorganizována a přejmenována na Českou socialistickou stranu
• 1926: Strana pohltila liberální Národní stranu práce a byla přejmenována na Československou národně socialistickou stranu
• 1948: Strana pokračovala v rámci Národní fronty podřízená KSČ pod názvem Československá strana socialistická.
• 1989 konec komunistické diktatury, strana se jako jedna z prvních organizací přidala na stranu protestujících
• 1990: neúspěch v prvních svobodných volbách
• 1993: Nový název Liberální strana národně sociální; strana má relativně malý význam
• 1995: Sloučení s Svobodnými demokraty pod názvem Svobodní demokraté – Liberální stana národně sociální
• 1997: Po neúspěšných volbách ze strany odcházejí především liberální Svobodní demokraté. Strana se přejmenovává na Českou stranu národně sociální

[editovat] Strana radikálně státoprávní / Strana státoprávně pokroková

• 1899: Strana radikálně státoprávní byla založena odcházejícími členy Národní strany
• 1908: Strana se sloučila s Radikální pokrokovou stranou do Strany státoprávně pokrokové
• 1918: Strana se sloučila s Národní liberální stranou a dalšími malými partajemi.

[editovat] Národní strana práce

• 1924: Liberální frakce Národních demokratů opouští stranu a zakládá Národní stranu práce
• 1926: Strana se sloučila s Československou stranou národně socialistickou

[editovat] Němečtí liberálové

• 1919: Němečtí liberálové v Československu se soustředili v Deutschdemokratische Freiheitspartei - Německé demokratické svobodné straně.
• 1938: Zánik

[editovat] Od Občanského hnutí k Liberální straně národně sociální

• 1991: Část sociálních liberálů, působící v Občanském fóru, založila Občanské hnutí
• 1993: Strana přejmenována na Svobodné demokraty
• 1995: Strana se sloučila Liberální stranou národně sociální pod názvem Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální
• 1997: Po volebním neúspěchu v roce 1996 někteří Svobodní demokraté opouštějí stranu a v roce 1998 vytvářejí Stranu pro otevřenou společnost

[editovat] ODA

• 1991: Při štěpení Občanského fóra se konzervativně-liberální frakce Občanská demokratická aliance odtrhla a vytvořila samostatnou stranu.

[editovat] Unie svobody

• 1998: Protiklausovské křídlo ODS vytváří novou stranu - Unii svobody
• 2001: Strana se spojila s Demokratickou unií, vzniká název Unie svobody - Demokratická unie
• 2002: Strana kandiduje v koalici s KDU-ČSL, dostává se do Poslanecké sněmovny jako nejslabší strana. Přesto se stává stranou vládní, společně se sociálními demokraty a konzervativní KDU-ČSL. Jako středopravá liberální strana má v takovéto vládě velice těžkou pozici pro prosazování svého programu. I z tohoto důvodu rezignuje na svůj post předsedkyně Hana Marvanová.
• 2002-2004: Členové Evropského liberálního fóra se snaží přesvědčit stranu k vystoupení z vlády; úpadek preferencí
• 2004: Unie liberálních demokratů, kterou vede US-DEU, se nedostává do Evropského parlamentu
• 2006: propad ve volbách po kampani snažící se zalíbit alternativní mládeži vede k rezignaci vedení.

[editovat] Liberální reformní strana

• 2002 vznikla kolem mladých exčlenů ODA s programem klasického liberalismu
• 2002 v listopadu uspěla v senátních volbách v Brně s nestraníkem prof. Jiřím Zlatuškou
• 2004 její členové Milan Hamerský a Pavel Weiss byli na kandidátce Unile liberálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu
• 2004 v říjnu vytvořila koaliční kandidátku se Stranou zelených pro krajské volby na jižní Moravě - Zelená pro Moravu (zisk 5,08% - 1 mandát LiRA, 2 mandáty SZ)
• 2005 v únoru představila projekt Liberálně zelená alternativa, po měsících jednání a pokusech ED jej ukrást, byl nakonec SZ odmítnut
• 2006 volby do sněmovny, po neúspěšných jednáních s několika stranami, se liberálové rozhodli kandidovat jen na jižní Moravě s programem Férově-Jednoduše-Důstojně, a cílem prezentovat pro budoucnost svoji politiku, kampaň byla mediálně úspěšná
• 28.10. 2007 se zástupci LiRA zúčastnili Kongresu evropských liberálů

[editovat] Liberální vůdci

za Rakouska:

• Národní strana svobodomyslná : Vilém Kurz starší

za první republiky:

• Realistická strana: Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)

po listopadu '89:

• Občanské fórum: Václav Havel, Václav Klaus

90. léta, dnes:

• Svobodní demokraté: Jiří Dienstbier
• Unie svobody: Jan Ruml, Hana Marvanová, Ivan Pilip, Karel Kühnl
• Cesta změny: Jiří Lobkowicz
• Liberální reformní strana (LiRA): Milan Hamerský
• Občanská demokratická aliance: Michael Žantovský, Jan Kalvoda,Tomáš Ježek,Vladimír Dlouhý

[editovat] Čeští liberální myslitelé

• Karel Havlíček Borovský (1821–1856)
• Josef Kaizl (1854–1901)
• Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), TGM ovšem sám striktně odmítal, aby byl počítán mezi liberály

[editovat] Související články

• Evropské liberální fórum
• Seznam českých politických stran
• České republikánské strany

[editovat] Externí odkazy

• Jiří Pehe: Má liberalismus v České republice šanci?, Literární noviny 28/2006 – historické shrnutí
• Liberální institut
• Institut Karla Havlíčka Borovského