Leopold Koželuh
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold Koželuh (rodným jménem Jan Antonín Koželuh) (26. červen 1747 Velvary – 7. květen 1818 Vídeň) byl český hudební skladatel a učitel hudby.
Obsah |
[editovat] Životopis
Narodil se ve Velvarech se jménem Jan Antonín v rodině ševce Antonína Bartoloměje Koželuha. Skladatel Jan Antonín Koželuh byl jeho bratranec a po nějakou dobu ho vyučoval hudbě. Jeho dcerou byla Kateřina Koželuhová, která se později stala pianistkou. Roku 1774, aby zabránil nedorozuměním a záměnám se svým bratrancem, si změnil křestní jméno na Leopold; toto jméno si vybral podle císaře Leopolda II., k jehož korunovaci českým králem v katedrále sv. Víta 6. září 1791 Koželuh složil slavnostní kantátu. K jeho učitelům hudby v 70. létech 18. století patřil i František Xaver Dušek který jej učil kompozici.
Jeho prvním opusem je baletní hudba z roku 1771 která byla provedena v Praze. Podobných skladeb v následujících letech složil 25. Roku 1778 se odstěhoval do Vídně; zde byl pravděpodobně krátce jeho učitelem Johann Georg Albrechtsberger. Od roku 1784 Koželuh ve Vídni provozoval vlastní hudební nakladatelství.
Ve Vídni se Koželuh zařadil mezi nejznámější pianisty a na císařském dvoře se mu podařilo získat místo učitele hudby arcivévodkyně Marie Alžběty, dcery Marie Terezie. V roce 1781 se uvolnilo místo v Salzburku po odchodu W. A. Mozarta a Koželuh dostal nabídku toto místo převzít avšak odmítl. Podobně jako Mozart, vstoupil Koželuh okolo roku 1790 ve Vídni do zednářské lóže. Roku 1792, když Mozart zemřel, přijal Koželuh nabídku stát se po něm dvorním skladatelem v Praze.
Koželuhovo dílo se setkalo s ohlasem po celé Evropě již během jeho života; v posledních letech života se však ani on nevyhnul kritice. Bylo mu vytýkáno, že tvoří příliš mnoho, k jeho kritikům se přiřadili i Mozart a Beethoven. Řada jeho skladeb nese znaky hudebního romantismu, některá díla však jsou záměrně konzervativní, což dokládá například označení „triová sonáta“ které Koželuh používal pro klavírní tria.
Koželuhovým nástupcem ve Vídni se stal František Vincenc Kramář.
[editovat] Dílo
Do dnešní doby se dochovaly asi čtyři stovky Koželuhových skladeb. Patří k nim mj. asi třicet symfonií a 22 klavírních koncertů včetně jednoho koncertu pro čtyřruční klavír, nesporně jednoho z nejlepších děl tohoto poměrně vzácného druhu. Komorní hudbu zastupují dva koncerty pro klarinet, 24 houslových sonát, 63 klavírní tria a šest smyčcových kvartetů. Z dalších skladeb jsou známa dvě oratoria (Mojžíš v Egyptě), devět kantát a rozmanitá církevní díla, opery (Gustav Wasa - okolo r. 1792), baletní hudba a lovecké fanfáry.
Skladby L. Koželuha jsou číslovány podle katalogu jejž sestavil muzikolog Milan Poštolka.
[editovat] Literatura
- Flamm-Harten, C.: Leopold Koželuh (1968)
- Kennedy, Michael and Bourne, Joyce, eds. The Concise Oxford Dictionary of Music. Fourth edition, 1996 (2004 reprint). Oxford, New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-860884-5.
- Sondheimer, Robert: Die Theorie der Sinfonie und die Beurteilung einzelner Sinfoniekomponisten bei den Musikschriftstellern des 18. Jahrhunderts. Leipzig: Breitkopf & Härtel, 1925.
- Deutsch, Otto Erich. Koželuh Ritrovato. Music and letters. London. v. 26 no. 1, Jan. 1945, p. 47-50.
- Poštolka, Milan. Leopold Koželuh : život a dílo. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1964.
[editovat] Externí odkazy
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku na anglické Wikipedii.
