Ležáky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ležáky byla obec na území Protektorátu Čechy a Morava, později České Republiky, která byla 24. června 1942 vyrabována a později vypálena a její obyvatele zavražděni příslušníky oddílů SS[1] jako odplata za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Záminkou pro vyhlazení obce se stala informace parašutisty Karla Čurdy, který se dobrovolně přihlásil na gestapu a začal s ním spolupracovat. Čurda uvedl, že v obci byla vysílačka, kterou se udržoval kontakt s československým exilem. Obec tak postihl podobný osud jako další českou obec Lidice.
V ranních hodinách byla obec obklíčena a všech 47 jejích obyvatel shromážděno a následně odesláno do Pardubic, kde byli ve večerních hodinách popraveni a nebo transportovány do dalších táborů. 13 dětí bylo odesláno do vyhlazovacích táborů a jen dvě přežila až do konce války.[2]
Obsah |
[editovat] Vzhled osady
Osada byla tvořena 8 domy, které byly seskupeny kolem mlýna na potoku Ležák. V současnosti se na území bývalé obce nachází památník, který ukazuje základy původních budov.
[editovat] Historické pozadí
V roce 1942 probíhalo nad územím Protektorátu vysazování diverzních parašutistických skupin, které měly za úkol navázet kontakt s odbojem, zlepšit spojení se zahraničním odbojem v Británii a provádět diverzní akce proti německým okupantům. Jedna ze skupin měla za úkol provést útok na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha, který byl proveden 27. května. Protektor byl smrtelně zraněn a za několik dní zemřel v Praze. Němci jako odplatu za atentát začali masově zavírat české obyvatelstvo a přitvrzovat represe vůči němu.
Atentát rozčílil vůdce Třetí říše Adolfa Hitlera, který tvral na tvrdém postihu českého národa. V jeho důsledku bylo mnoho lidí zastřeleno a později se přistoupilo k tomu, že dvě vesnice byly zcela vyhlazeny. Staly se jimi právě Ležáky a Lidice. Jako důvodem k vyhlazení Ležáků se stala výpověď zradícího parašutisty Karla Čurdy, který se přihlásil osobně na pražském gestapu a popsal, že na území Ležáků se nachází tajná vysílačka, která se používá pro udržování styku s exilovou vládou.
[editovat] Příprava vyhlazení
[editovat] Zničení vesnice
10. června byla vesnice obklíčena 500 ozbrojenými Němci, kteří zatkli všechny její obyvatele. Následně obci vyrabovali a zapálili a všech 32 dospělých lidí odvlekli do Pardubic, kde byli jak muži i ženy večer popraveni zastřelením. 26. června byla informace o vyhlazení Ležáků zvěřejněna.
Před Vánoci roku 1943 došlo ke stržení trosek budov v obci.
[editovat] Osudy obyvatel
Všechny malé děti z obce byly nejprve převezeny do Pardubic, odkud putovaly dále do dětského útulku nedaleko Prahy a následně do sběrného tábora v polské Lodži, kde proběhlo roztřídění dětí. Dvě děti byly poslány na poněmčení a 11 následně do plynové komory v polském Chelmnu k usmrcení.[2]
[editovat] Přeživší
Vyhlazení Ležáků přežily dvě malé děti, které byly odeslány na převýchovu do Německa. Jednalo se o sestry Marii a Jarmilu Šťulíkovou.[2] Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území Polska. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k poněmčení, což vedlo k odebrání Jarmily a transportu zpět do Česka.
Sestra Marie byla na poněmčení umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.[2]
[editovat] Mezinárodní ohlas
[editovat] Současnost
Podobně jako původní Lidice ani Ležáky nebyly po válce obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který připomíná jejich osud. Jedná se o vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- ↑ [Cit. 2008-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění [online]. [Cit. 2008-06-07]. Dostupné online.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Ležáky na anglické Wikipedii.
