Lípa malolistá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Lípa malolistá |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Lípa srdčitá
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Tilia cordata Mill., 1768 |
Lípa malolistá, též lípa srdčitá (Tilia cordata) je český národní strom.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Tilia ulmifolia Scopoli, 1771
- Tilia europaea Linné, 1753 subsp. parvifolia Ehrhart, 1780
- Tilia parvifolia (Ehrhart, 1780) Ehrhart ex Hoffmann, 1791
- Tilia bohemica Opiz, 1852
- Tilia betulifolia Hoffmann ex Bayer, 1862
- Tilia sibirica Bayer, 1862
- Tilia silvestris Desfontaines ex Bonnier & Layens, 1894
[editovat] Vzhled
Lípa malolistá je statný opadavý listnatý strom s košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá 30 a více metrů. Statný kmen je pokryt tenkou, tmavou a mělce podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny jsou černohnědé, vejcovité. Listy jsou dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze v úhlech velkých žilek na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů (na rozdíl od lípy velkolisté, která je má bělavé). Kvete od června do července. Květy jsou oboupohlavné, žlutavě bílé, stopka vrcholíků je téměř do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listenem. V době květu omamně voní. Plod je jednopouzdrý kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím. Běžně se kříží s lípou velkolistou (výše uvedený rozpoznávací znak slouží pouze k rozlišení čistých jedinců, existenci kříženců nezohledňuje). Kříženec se nazývá lípa obecná (Tilia x vulgaris). Ve volné přírodě je celkem vzácný, často je však vysazován ve městech a parcích.
[editovat] Výskyt
Je původní v Evropě, na V až po z. Sibiř a na Kavkaze.
Vyskytuje se prakticky po celém území České republiky, v horách nad 900 m n.m. však většinou zcela chybí. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích od nížin do nižších horských poloh. Je typickou příměsí dubohabřin (sv. Carpinion), suťových lesů (sv. Tilio-Acerion), lipových bučin (Tilio cordatae-Fagetum) a v některých typech sušších variantách tvrdých luhů (podsv. Ulmenion). V přirozeném stavu však tvoří jen příměs v těchto lesích. Monokultury lípy malolisté jsou zpravidla uměle založeny. Často se vysazuje v parcích a stromořadích.
[editovat] Obsahové látky
Významné obsahové látky jsou obsaženy především v lipovém květu.
[editovat] Uhlovodíky
Silice obsahuje nepatrné množství alkanů, především:
- hexan
- heptan
[editovat] Kyseliny karboxylové a jejich soli
- kyselina kávová
- kyselina p-kumarová
- kyselina chlorogenová
- soli kyseliny jablečné (jablečnany)
- soli kyseliny vinné (vínany)
[editovat] Polysacharidy
Květy obsahují 3 až 10 % slizových polysacharidů, především:
- arabinogalaktany
a jiné polysacharidy, v nichž jsou obsaženy následující monosacharidy:
a další složka, kterou tvoří:
- kyseliny uronové
[editovat] Flavonoidy
- hesperidin
- rutin
- hyperosid
- kvercitrin
- isokvercitrin
- astragalin
- tilirosid
- kempferol-3-O-glukosyl-7-O-rhamnosid
- kempferol-3,7-O-dirhamnosid
- kvercetin-3-O-glukosyl-7-O-rhamnosid
[editovat] Glykosidy
- tiliacin
[editovat] Terpeny
- farnesol
- geraniol
- nerolidol
[editovat] Fenoly
- eugenol
- kempferol
- tokoferol
[editovat] Třísloviny
- proantokyanidiny (kondenzované taniny)
[editovat] Saponiny
[editovat] Steroidy
[editovat] Stopové prvky
[editovat] Použití
Lípa je velmi užitečný strom. Vysazuje se pro dřevo, jako okrasný a stínící strom, jako medonosný strom nebo pro své květy, které jsou vysoce ceněné v lidovém léčitelství.
[editovat] Dřevo
Lipové dřevo je měkké a lehké, dobře opracovatelné, vysoce ceněné řezbáři. Používá se k výrobě hudebních nástrojů, vyřezáváním zdobeného nábytku i k další řezbářské práci. Je surovinou pro přípravu tzv. aktivovaného dřevěného uhlí, které má podobné vlastnosti i použití jako živočišné uhlí (viz např. Carbofit).
[editovat] Léčivé účinky
Jako droga se užívá květ i s listenem (Flos tiliae). Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem s lípou malolistou není na závadu.
Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmatické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slbě astringentní (svíravé).
Čaj (často používaný ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou se proto používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí.
Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích.
[editovat] Památné stromy a aleje
Viz články v kategorie Památné lípy malolisté.
[editovat] Aleje
- Alej ke sv. Anně
- Alej u minerálního pramene
- Alej u náhonu
- Alej vzdechů
- Alfrédovská alej
- Kilometrovka
- Krušecká lipová alej
- Lipová alej ve Žlebech
- Lipové stromořadí v Rosicích
- Trhanovská alej
- Valdštejnova alej
[editovat] Literatura
Květena České republiky, díl 3 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1992. - S. 277-278.
