Krátké vlny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krátké vlny (zkratka KV nebo též SW z anglického Short Wave) je oblast elektromagnetického záření používaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Označení vyplývá z toho, že jeho vlnová délka je kratší než pro tzv. střední a dlouhé vlny.
Podle definice frekvenční obor zahrnuje frekvence od 2,310 do 30,000 MHz, což odpovídá vlnovým délkám 100 až 10 metrů. Pro přenos zvukového signálu se používá amplitudová modulace.
Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře - díky mnohonásobným odrazům k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra) není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Toho se využívá pro přenos vysílání i mezi kontinenty.
Naprostá většina rozhlasových stanic vysílá na přidělených kmitočtech ve vybraných pásmech krátkých vln. Jsou to pásma:
- 16 metrů (cca. 17,40 až 18,10 MHz)
- 19 metrů (cca. 15,10 až 15,60 MHz)
- 25 metrů (cca. 11,40 až 12,00 MHz)
- 31 metrů (cca. 9,45 až 10,10 MHz)
- 41 metrů (cca. 7,00 až 7,60 MHz)
- 49 metrů (cca. 5,80 až 6,25 MHz).
V rámci těchto pásem jsou frekvence rozmístěny s odstupem 5 kHz.
Velmi často má jediná stanice přiděleno několik kmitočtů v různých pásmech a používá je k vysílání současně resp. postupně v průběhu dne. Během dne se totiž v důsledku dopadajícího slunečního světla mění ionizace molekul v atmosféře a tím i podmínky šíření krátkých vln. V ranních a večerních hodinách jsou tak pro příjem nejvýhodější delší vlnové délky, naopak přes den se lépe šíří vlnové délky kratší.
Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura. Například pro Československo před Sametovou revolucí vysílala na krátkých vlnách řada stanic, mezi jinými Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, Deutsche Welle. Reakcí komunistického režimu bylo mimo jiného zavedení tzv. rušiček tj. vysílačů s nízkým výkonem které měly zabránit příjmu těchto stanic. Jejich ústředním sídlem byla vesnice Pohodlí u Litomyšle.
