Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci je kostel v Olomouci-Hejčíně. Jedná se o kostel neoklasicizující moderny. Jednoduchý exteriér kostela kontrastuje s bohatou výzdobou. Kostel slouží pro farnosti Hejčín a Řepčín.

[editovat] Historie

• 1925 - Kostelní jednota oslovila architekta Ladislava Skřivánka, který vypracoval architektonicko-urbanistický návrh
• 1928-1929 - architekt a stavitel Josef Šálek z Brna, který vyhrál anonymní soutěž na projekt stavby, zpracoval projekt
• 16. září 1929 - zahájení stavby
• 28. září 1929 - ThDr. Leopold Prečan posvětil základní kámen
• 1929-1932 - stavbu provedli stavitelé Jindřich Kylián a Tomáš Šipka
• Julius Pelikán vytvořil sochy z kamene, kovu a ze dřeva: bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje, sochy na bočních oltářích, sochy v kapli Panny Marie, reliéf na křtitelnici, reliéf na kazatelně.
• kamenické práce: firmy Jar. Semerák a Jan Pavlásek
• varhany s třiceti rejstříky od firmy bratří Riegerů (Krnov)
• uměleckořemeslná díla z kovů od pražské dílny Franty Anýže
• 5. července 1932 - slavnostní posvěcení dokončené stavby
• za 2. světové války zabaveno 9 zvonů, zůstal jediný
• 1994 - posvěceny 3 nové zvony nazvané: Nejsvětejší Trojice, sv. Cyril a Metoděj, Panna Maria.

[editovat] Popis

• věž je vysoká 65 m, kříž na vrcholu věže je 8 m dlouhý, bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje na průčelí věže je 4,5 m vysoké
• rozměry kostela: 72 m dlouhý a 20 m široký
• před vchodem do předsíně je vstupní lodžie tvořená řadou sloupů
• trojlodní římská bazilika má plochý strop, je 44 m dlouhá, 18 m široká a 14,5 m vysoká
• boční lodě: výška 7 m, šířka 2,6 m

• hlavní oltář má oltářní obraz největší ve střední Evropě o rozměrech 8,70×7,20 m. Mozaika obrazu zachycuje modlitbu Confiteor (Vyznávám se) a byla vytvořena podle návrhu akademického malíře Jano Köhlera. Na obraze jsou nahoře: Nejsvětější Trojice, Panna Marie, sv. Jan Křtitel a achanděl Michael, ve střední části: sv. Petr, sv. Pavel, napravo jsou: sv. Cyril a Metoděj, západní a východní círekvní Otcové, klečící arcibiskup Leopold Prečan, dole je silueta Olomouce.
• bývalý hlavní oltář s bronzovým baldachýnem a 4 boční oltáře: v pravé lodi oltář sv. Terezičky, v levé lodi oltář sv. Anežky České,
• celkem 3 kaple: Boží hrob a Jesličky v zadní části, kaple Panny Marie na severozápadě za presbytářem. Na barevném okně v kapli P. Marie je: sv. Václav a sv. Ludmila, sv. Josef, sv. Zdislava a sv. Jan Sarkander.

Malovaná okna v kapli (navrhl Jano Köhler):

Svatý Václav a Svatá Ludmila

Svatý Josef

Svatá Zdislava z Lemberka a Svatý Jan Sarkander

• na stavbu použit neobvykle vysoký počet mramorů a kamenů^[1]:
  • 10 druhů mramorů: sněžníkový mramor, suchomastský m. (obrázek), africký m. UKA, italský m. Gallacatta Giallo, italský m. Carrara, červený belgický m., španělský m. Juane Rosé, belgický m. Bois Jourdan, pyrenejský m. Rouge Antique, m. Rependabor
  • 2 druhy onyxů: marocký onyx, texaský onyx
  • 5 druhů žul: švédská leštěná žula, liberecká leštěná ž., zelenohorská ž., slezská ž., tisská ž.
  • 2 druhy travertinů: italský travertin, slovenský travertin
  • 2 druhy pískovců: budačinský pískovec, maletínský pískovec
  • acháty

kazatelna ze sněžníkového mramoru

Křitelnici z jednoho kusu červeného belgického mramoru a reliéfní práce z mosazi vytvořil Julius Pelikán v roce 1932

Pod chrámem v kryptě je sarkofág olomouckého arcibiskupa ThDr. Leopolda Prečana.

[editovat] Reference

• Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. - Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2, strany 184-185.

1. ↑ Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6, strany 48-50.