Korálnatci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Korálnatci

Iciligorgia schrammi

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Oddělení:	dvojlistí (Diblastica)
Kmen:	žahavci (Cnidaria)
Třída:	Korálnatci (Anthozoa) Ehrenberg, 1831

Sesterská skupina

Medusozoa

Korálnatci (Anthozoa) se vyskytují v teplých mořích. Stádium je polyp, medúza se nevyskytuje. Rozmnožují se oběma způsoby (nepohlavním i pohlavním). Většinou jsou hermafrodité. Láčka je rozdělena na šest nebo osm přepážek - sept. Tvoří vnější kostru - exoskelet a vnitřní kostru - endoskelet. Ty jsou tvořeny uhličitanem vápenatým (CaCO₃) či koralinem, který je červený. Z koster vznikají korálové útesy a dokonce ostrovy, na kterých žije mnoho vzácných živočišných druhů.

[editovat] Rozdělení

Třída korálnatci se dělí na dvě skupiny. Osmičetné korály (Octocorallia) mají osm přepážek, osm chapadel a tvoří kolonie. Patří mezi ně korál červený (Corallium rubrum), jehož skelet se zpracovává na šperky.

Druhá skupina jsou šestičetné korály (Hexacorallia). Počet jejich chapadel je v násobku šesti. Patří mezi ně:

Sasanky (Actiniaria) - netvoří kosterní útvary, vzhledem připomínají květenství chryzantém, žijí jednotlivě, často v symbióze s korýši (sasanka plášťová (Adamsia palliata) a rak poustevníček mořský (Eupagurus prideaouxi))
- Sasanka koňská (Actinia equina)
Větevníci (Madreporaria) - teplá mělká pobřežní moře, tvoří charakteristický masivní vápencový exoskelet, minerální látky pro tvorbu exoskeletu jsou získávány z mořské vody, tvoří Velký bariérový útes (SV pobřeží Austrálie – 2 000 km, šíře několik km), jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají
- Větevník mozkový (Diploria cerebriformis)
Houbovník obecný (Fungia fungites)