Kola (poloostrov)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kola nebo Kolský poloostrov (rusky Кольский полуостров) je poloostrov na samém severozápadě Ruska v Murmanské oblasti. Na severu ho omývá Barentsovo moře a na východě a jihu Bílé moře. Západní hranicí poloostrova je poledníková sníženina, která se táhne od Kolského zálivu údolím řeky Kola přes jezero Imandra a údolím řeky Nivy do Kandalakšského zálivu.
Obsah |
[editovat] Geografie
Má rozlohu přibližně 100 000 km². Severní břeh je vysoký a srázný, zatímco jižní břeh je nízký a mírný. V západní části poloostrova se rozkládají dvě pohoří Chibiny a Lovozerské tundry (nadmořská výška do 1 120 m) a ve střední části se podél osy poloostrova táhne vysočina Kejvy (do 397 m), tvořící hlavní místní rozvodí.
[editovat] Geologie
Kolský poloostrov představuje severovýchodní okraj Baltského štítu a je tvořen převážně krystalickými horninami předkambria a starších prvohor. Dá se rozdělit na čtyři části.
- Murmanský blok (pobřeží Barentsova moře) je tvořen soustavou nerostů prahor a starších starohor.
- Bělomořský blok (jihozápadní a jižní část) je tvořen bělomořskou řadou prahor.
- Granulitový pás (severozápadní část).
- Geosynklinálně lomená zóna karelid (centrální část) formovaná ve starších středních starohorách.
Na poloostrově jsou velká ložiska apatitových rud (Chibiny), hlínozemitých surovin (Kejvy), niklu (Pečenga, Mončetundra), železných rud (Olenegorskoe, imeni Kirova), slídy, keramických surovin (Ena, Rikolatva, Strelňa), titanomagnetitu, floropitu a vermikulitu (Kovdor). Byly zde nalezeny rudné indice vzácných a barevných kovů a kovů vzácných zemin.
[editovat] Klima
Klima je nehledě na severní polohu přijatelně mírné vzhledem k vlivu teplého Golfského proudu. Průměrná teplota v lednu je od -8 °C (na severním břehu) do -13 °C uprostřed poloostrova a v červnu je od 8 °C (na severním břehu) do 14 °C uprostřed poloostrova.
Na poloostrově je mnoho prudkých řek s množstvím peřejí, které disponují velkou zásobou vodní energie. Nejvýznamnější jsou Ponoj, Varzuga, Umba (úmoří Bílého moře) a Teriberka, Voroňja, Jokanga (úmoří Barentsova moře). Z jezer jsou největší Imandra, Umbozero, Lovozero, Jenozero, Kolvické jezero, Vjalozero a Čudzjavr. Na severu je tundrové rostlinstvo, jižněji pak lesotundra a tajga (hlavně borovice a smrky). Největší město a nezamrzající přístav je Murmansk.
[editovat] Literatura
- (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кольский полуостров“.
