Kocourkov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kocourkov je smyšlená obec, která je dějištěm mnoha komických historek o kocourkovských obyvatelích, kteří dělají vše neúčelně a neúspěšně, v řece je např. tabulka, která má varovat před nebezpečím koupání při vysoké vodě: „Jakmile stoupne voda v řece nad tuto tabulku, je koupání zakázáno.“
Kocourkov vznikl pravděpodobně v ústním podání a z něj se později dostal do literatury. U nás patří ke klasice kocourkovského žánru kniha Ondřeje Sekory Kronika města Kocourkova, autor při tom vzpomíná, že první historky o Kocourkově slyšel v dětství od svého otce.
Svůj Kocourkov mají i jiné národy, např. ve starověkém Řecku hrály tuto roli Abdéry, které byly ovšem městem skutečným. Podobně na Moravě se kocourkovské příběhy vyprávějí o městečku Šimperk, jehož předobrazem je skutečné městečko Šilperk.[1] Ve francouzské literatuře se objevuje obdobné městečko Brétizy. Německým městem podivínů je Schilda, nizozemským Kampen, anglickým Gotham; v Polsku městečku hloupých říkají Pacnów, v Srbsku Balov. Kocourkovskému podání se poněkud blíží též slovenské anekdoty o Záhorácích (třebaže jinak se na Slovensku užívá jméno Kocúrkov(o) či Čudáková).
[editovat] Jiné známé fiktivní obce
- Kotěhůlky
[editovat] Související články
- Puhu - zlodějská obec z jizerskohorských povídek
- ↑ Veselosti není nikdy dosti (Lidová vyprávění z Moravy). Brno 1956.
[editovat] Související články
- Kocourkovští učitelé - hudební skupina a pěvecký sbor známý z období 1. československé republiky
- Kronika města Kocourkova - dětská kniha Ondřeje Sekory
- U nás v Kocourkově - český film z roku 1932 s Janem Werichem v hlavní roli