Junkers Jumo 211

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jumo 211D

Jumo 211C v Leteckém muzeu Kbely

Letecký motor Junkers Jumo 211 byl zážehový čtyřdobý invertní kapalinou chlazený přeplňovaný dvanáctiválec s válci uspořádanými do V, vybavený reduktorem. Šlo o současníka slavného motoru Daimler-Benz DB 601; ten byl z větší části používán hlavně ve stíhačkách, zatímco Jumo 211 v bombardérech jako např. v He 111, Ju 87 či Ju 88.

Obsah

1 Historie
2 Varianty
3 Specifikace (Jumo 211F)
- 3.1 Technické údaje
- 3.2 Výkony
4 Zdroje
5 Externí odkazy

[editovat] Historie

Tento motor vyvinul Dr. Neugebauer, když zvětšil jeho předchůdce Jumo 210. V roce 1934, ještě před dokončením testu k motoru Jumo 210, RLM vydalo požadavky na konstrukci nového motoru s výkonem alespoň 1 000 koní (735,5 kW) a hmotností okolo 500 kg. Firmy Junkers Flugzeug-und-Motorenwerke A.G. (Jumo) a Daimler-Benz odpověděly, přičemž konstruktéři Junkerse, aby dosáhli zavedení motoru před novým motorem Daimler-Benz DB 600, se rozhodli přidržet se koncepce typu Jumo 210.

Výsledný prototyp motoru Jumo 211 byl dokončen roku 1935 v továrně v Dessau a testy začaly v dubnu 1936. Omezená produkce varianty Jumo 211A o výkonu 1 100 k začala v dubnu 1937 v Dessau, v červenci, po dokončení 1 000 kusů, výroba začala v Magdeburgu. Tři modely byly, kvůli dvoustupňovému turbokompresoru, různě seřízeny (verze pro nízký a vysoký dostup). První letoun poháněný tímto motorem se objevil v listopadu.

Ale tou dobou už byl motor DB 600 kompletně dokončen. Na rozdíl od motoru Jumo 211, byl DB 600 zbrusu nově navržen a představil mnoho nových rysů. Významné bylo přetlakované chlazení vodou, které umožnilo ke chlazení použít znatelně méně vody, a tak byl DB 600 celkově menší a lehčí motor. Vyšší tlak dodatečně umožnil to, že voda zůstala v kapalném stavu ve všech výškách, a tak byl motor účinně chlazen i při větším nastavení výkonu. Nepřetlakovanému motoru Jumo 211 se voda mohla začít vařit se stoupající výškou, čímž klesala schopnost chlazení a motor musel být nastaven pro nízký výkon. Motor DB 600, s účinnějším kompresorem, Jumo 211 překonával ve vyšších výškách. I když předchozí typ Jumo 210 používala řada typů, jako např. stíhačky Bf 109D a Bf 110B, stejně byl rychle vyměněn za DB 601. Jumo 211 se tak stal hlavním motorem pro bombardéry; ne z malé části, protože firmy Junkers a Heinkel stavěly velké série bombardérů, které tento motor poháněl.

Vývoj motoru Jumo 211 pokračoval variantou Jumo 211B, ktará se objevila roku 1938, s mírně zvýšenými max. otáčkami na 2 400/min, což zvýšilo výkon na 1 200 k (883 kW). Verze 211C a 211D se lišily hlavně v reduktorové části a dalších rysech.

Hlavní zdokonalení přišlo v roce 1940, jako lepší konkurence pro motor DB 601, kdy bylo u motoru Jumo 211 použito přetlakované chlazení. Výsledná verze 211E dokázala běžet bez přehřívání i s větším nastavení výkonu a byla rychle následována verzí 211F, která měla zesílenou klikovou hřídel a zcela nový kompresor, vyvinutý u DVL, který měl vyšší mechanickou účinnost. Verze F při 2 600 ot/min a mezichladičem vybavená verze J dodaly výkon 1 370 resp. 1420 k (1008 resp. 1044 kW). Další zlepšení vedly k výkonu 1 425 k u verzí 211N a 1 500 k u 211P. Pokračující vývoj motoru Jumo 211 skončil ve prospěch motoru Junkers Jumo 213.

Celková produkce sérií motorů Jumo 211 dosáhla 68 248 ks s vrcholnou výrobou 1 700 ks motorů za měsíc na podzim roku 1942.

[editovat] Varianty

Jumo 211F

Jumo 211 A-1
Jumo 211 A-3
Jumo 211 Ba
Jumo 211 D
Jumo 211 Da
Jumo 211 H, G
Jumo 211 F (L, M, R)
Jumo 211 J
Jumo 211 N
Jumo 211 P
Jumo 211 Q

[editovat] Specifikace (Jumo 211F)

Jumo 211F

[editovat] Technické údaje

Typ: Kapalinou chlazený, přeplňovaný, pístový, invertní, letadlový dvanáctiválec do V
Vrtání: 150 mm
Zdvih: 165 mm
Zdvihový objem: 34,989 litru
Hmotnost suchého motoru: 720 kg (Jumo 211F-2)
Rozvod: tříventilový (se dvěma sacími a jedním výfukovým ventilem na válec), OHC
Mazání: se suchou klikovou skříní
Zapalování: zdvojené, magnety