Josef Lukl Hromádka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Lukl Hromádka (8. června 1889 Hodslavice – 26. prosince 1969 Praha) byl český protestantský filozof a (lutheránský, později českobratrský) teolog, žák Karla Bartha a teologický interpret marxismu. Orientoval se na sociální problematiku.
Studoval ve Vídni, Basileji, Heidelbergu, Aberdeenu a Praze. Během pastorské činnosti usiloval o sjednocení lutherské a reformované církve. Od roku 1920 přebírá profesuru na Husově teologické fakultě a angažuje se v mezinárodních křesťanských organizacích a ekumenickém hnutí. 1939 utíká před nacismem do USA, kde přednáší dialektickou teologii, po válce se vrací zpět. Jeho pozice po převratu v roce 1948 vyvolala rozporné reakce, protože se stavěl proti slepému antikomunismu a zastával distancovanou kritickou solidaritu s československým státem. Angažoval se v ekumenickém (člen Světové rady církví) a mírovém hnutí (první prezident Křesťanské mírové konference). Za tuto svou činnost byl nositelem Leninovy ceny míru.
