Jinotaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alegorie - jinotaj (řecky αλληγορία - říci jinak) je způsob výtvarného nebo literárního vyjádření pomocí personifikace a metafor.

[editovat] Alegorie v literatuře

Alegorie je literární stylistický útvar. Označuje text, jehož doslovný, první význam není podstatný (a nemusí být ani smysluplný), ale který skrývá význam druhý, hlubší a skrytý. Úkolem alegorie je většinou tento pravý význam skrýt tak, aby jej pochopili jen zasvěcení.
Např.: lilie - nevinnost

Alegorie staví na principu dvou souběžných příběhů/textů. Jeden je vyprávěný (fiktivní), druhý je myšlený (reálný). Posluchač slyší fiktivní a jeho úkolem je dobrat se k myšlenému, reálnému smyslu. První přitom odkazuje na druhý v co nejvíce svých prvcích. Ideální čtenář/posluchač, který čte/poslouchá alegorii, od začátku ví, že se jedná o alegorii, a v průběhu textu „překládá“ vyprávěný příběh do skutečného, myšleného příběhu. Číní tak tím, že nalézá odpovídající prvky mezi oběma příběhy/texty. Čím více je těchto styčných bodů, tím dokonalejší alegorii má posluchač před sebou.

Úkolem „vnějšího“, vyprávěného textu je pouze zamaskovat skutečný smysl, nikoli vytvořit fikci skutečného, smysluplného příběhu. Proto často alegorie sama o sobě nedává smysl a je často nereálná. Je možné například převyprávět dějiny nějakého města či národa ve formě alegorie (viz knapř. apokryfní Kniha Henoch, která obsahuje mnoho ukázkových alegorií), kde různé národy a země jsou „zamaskovány“ jednajícími zvířaty. Podobně mohou být použity nereálné prvky jako např. mluvící zvířata, zvířata s proměnlivým počtem očí, rohů a pod. Podstatné je pouze přednést takový příběh, který poskytne dostačný počet klíčů k správné interpretaci.

Od alegorie se liší např. podobenství, bajka nebo parabola, které sice často obsahují alegorické či alegorizující prvky, ale jejich smyslem není „převyprávět“ v maskovaných termínech jiný příběh, ale působit „realisticky“, smysluplně samy o sobě (v případě bajek je tato „realističnost“ míněna přeneseně). Mezi fiktivním a skutečným vyprávěním tedy v těchto případech (na rozdíl od alegorie) není mnoho styčných bodů, ale především pointa.

Od alegorie je třeba také odlišit alegorizaci (tj. přepracování nealegorického příběhu do podoby alegorie) a alegorezi, tj. alegorický výklad nealegorického textu.

[editovat] Alegorizace

Alegorizace je literární stylistický útvar. Označuje přepis a přepracování původně nealegorického textu do alegorické podoby. Známou alegorizací je starověká filosofická alegorizace řeckého mýtu o Amorovi a Psýché, kdy původně mýtický text dostává formu alegorického vyprávění.

[editovat] Alegoreze

Alegoreze je literární stylistický útvar. Na rozdíl od alegorického textu, který je již psán autorem jako alegorie, označuje termín alegoreze alegorizující výklad (interpretaci) textu, který svou podstatou alegorií není.