Iveta Bartošová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iveta Bartošová (* 8. dubna 1966, Čeladná) patří k nejúspěšnějším českým zpěvačkám 80. a 90. let. V letech 1986, 1990 a 1991 se stala Zlatou slavicí, v letech 1987, 1988, 1989, 1999 a 2000 se v kategorii zpěvaček umístila na druhé příčce. Několikrát zvítězila také v televizní anketě TýTý. Česká akademie populární hudby Ivetu Bartošovou dvakrát nominovala na Výroční hudební cenu. Iveta Bartošová patří mezi představitele tzv. středního proudu, za což bývá mnohými kritizována. Některými bývá označována za princeznu českého popu.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Dětství a dospívání
Iveta Bartošová má o dva roky staršího bratra Lumíra a sestru Ivanu, která je o 15 minut starší něž Iveta. Své dětství a dospívání prožila ve Frenštátě pod Radhoštěm (v Kopané). Navštěvovala lidovou školu umění. První čtyři třídy povinné školní docházky navštěvovala základní školu v Kopané, od páté třídy navštěvovala základní školu ve Frenštátě pod Radhoštěm se sportovním zaměřením na běh na lyžích a v létě sprint. Od roku 1980 začala studovat gymnázium ve Frenštátě pod Radhoštěm. Od roku 1982 začala poprvé veřejně vystupovat s kapelou Dianthus. Její první úspěch na profesionální dráze ji potkal v roce 1983, kdy zvítězila v okresním kole pěvecké soutěže Talent v Novém Jičíně a následně postoupila do krajského kola v Třinci, kde obsadila druhé místo. To ji kvalifikovalo na Mladou píseň Jihlava. Souběžně se s Talentem v Třinci konala i druhá soutěž Zlatá loutna, kde Iveta rovněž obsadila druhé místo. Na Mladé písni Jihlava 1983 skončila čtvrtá a získala cenu poroty za interpretační výkon.
[editovat] Petr a Iveta
Na Mladé písni v Jihlavě se poprvé setkala s Petrem Sepešim, aby je následně pánové Jaromír Vašta a Pavel Vaculík spojili v úspěšný pěvecký pár s hity Červenám či Knoflíky lásky. Jejich úspěšná spolupráce skončila předčasně tragickou nehodou Petra Sepéšiho a Iveta Bartošová se na několik měsíců odmlčela.
[editovat] Návrat na scénu a zlatá éra Ivety
Po návratu na scénu se stala krátce členkou skupiny Balet, z tohoto období pochází hit Hej pane diskžokej. Následovala spolupráce s Kroky Františka Janečka, která Ivetě Bartošové přinesla hit Léto. Na jaře roku 1987 začala spolupracovat s Orchestrem Ladislava Štaidla, který se na mnoho let stal jejím životním partnerem. Koncem téhož roku jí vyšlo první sólové album I.B., za které obdržela od firmy Supraphon Zlatou desku. Následovala série dalších úspěchů - statisíce prodaných alb, téměř dvě desítky hitů (např. Málo mě zná, Víš lásko, Dva roky prázdnin, Dej mi ruku, Když láska schází, Útoč láskou, Tichá píseň, P.S, Rozvíjej se poupátko, Láska má je zákon, Půlnoční smíření, Václavák), vítězství v mnoha hitparádách a anketách i vyprodaná koncertní turné.
[editovat] Ústup ze scény a mateřství
Na jaře 1993 získala hlavní roli ve filmu Jaroslava Soukupa Svatba upírů. V období 1993 – 1996 vydala další vcelku úspěšná alba, která však nepřinesla žádné zásadní hity, s výjimkou písně Můžeš lhát z roku 1996, a absolvovala velké koncertní turné. V říjnu roku 1996 se Iveta Bartošová stala matkou a porodila syna Artura.
[editovat] Růst popularity
Počátkem roku 1997 přijala nabídku Karla Svobody k účinkování v muzikálovém bestselleru Dracula, který byl její první muzikálovou příležitostí. Dvojroli Adriany/Sandry zvládla bravurně a začala se postupně vracet na výsluní české pop music. (Pozn. od té doby účinkovala Iveta Bartošová v dalších muzikálech, např. Mrazík, Pomáda, Monte Cristo, Johanka z Arku, Miss Saigon, Bídníci).
[editovat] Comeback století
Definitivní návrat na špičku české pop scény přineslo Ivetě Bartošové album Ve jménu lásky s hity Nekonečná a Tři oříšky z roku 1998. V roce 1999 získala za tato album platinovou a dvojplatinovou desku a projekt byl označen za comeback století. V závěru téhož roku stihla Iveta Bartošová vydat album Bílý kámen, za které obdržela zlatou desku. V následujícím roce absolvovala velké koncertní turné s názvem Deník Ivety.
[editovat] Ústup ze scény
Od začátku nového milénia popularita Iveta Bartošové postupně klesá, částečně i kvůli skandálům v osobním životě. V roce 2002 sice Iveta Bartošová natočila velmi úspěšné album upravených verzí svých starších hitů s názvem Hej pane DJ, jeho vydání ale zároveň poukázalo na skutečnost, že Iveta Bartošová, podobně jako další zpěváci a zpěvačky její generace, nemá v současnosti ve svém okruhu spolupracovníků lidi, kteří by byli schopni složit nový hit. Posledními albovými novinkami Ivety Bartošové proto jsou Vánoční Iveta a výběr hitů Scházíš mi…, byť doplněný o dvě nové skladby.
[editovat] Pauza
V závěru roku 2006 ohlásila Iveta Bartošová „tvůrčí pauzu“, která trvala několik měsíců.
[editovat] Léčba
V první polovině roku 2007 se zpěvačka prakticky neukazovala na veřejnosti. Ačkoliv oznámila postupný návrat ke zpívání, vystoupila pouze na několika nevýznamných akcích. Bylo zřejmé, že se zpěvačkou není něco v pořádku. Veřejnost se o problémech, které zpěvačku trápí, dozvěděla prakticky ihned poté, co nastoupila ústavní léčbu na Psychiatrické léčebně v Kroměříži. Iveta Bartošová se zde od července do října léčila ze závislosti na antidepresivech; závislost na alkoholu rozhodně nebyla hlavním důvodem její hospitalizace. K alkoholu se Iveta uchylovala až poté, co jí antidepresiva už nezabírala natolik, aby jí to udržovalo v dobrém psychickém stavu.
[editovat] Jsem zpátky
Po absolvování léčení se Iveta Bartošová postupně vrací na scénu. V závěru roku 2007 vystoupila na několika akcích, některé však na poslední chvíli odřekla. Opět se proto objevily spekulace o jejím zdravotním stavu. Zároveň jí byl dočasně odebrán syn Artur. Tato událost zpěvačku tvrdě zasáhla. Byla však také impulsem, aby všem (a také sobě) dokázala, že je schopná postarat se nejen o sebe, ale i syna. Své síly proto vložila do přípravy samostatného turné s názvem Jsem zpátky, (které je prakticky vyprodané), a nového řadového alba. Zdá se, že Iveta Bartošová je zpátky.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
Tento článek potřebuje doplnit či upravit bibliografii, tj. literární citace (reference). Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) sekci „Literatura“, kde uvedete knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Ideální formát údajů naleznete v článku Citace, návod pak na příslušné dokumentační stránce k šabloně užívané pro citace. Přidávejte knihy s rozmyslem – jak do kvantity (aby bibliografie nebyla nepřiměřeně dlouhá), tak do kvality (přidávejte jen knihy, které dané téma skutečně postihují).
