Islay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Islay na mapě Skotska

Port Ellen-rybářská obec na jihu ostrova

Islay (čti ailə) je skotský ostrov, patřící do souostroví Vnitřních Hebrid. Nachází se západně od ostrova Jura a asi 35 kilometrů severně od irského pobřeží. Na ostrově se mluví hlavně skotskou gaelštinou. Hlavním městem, nebo spíše městečkem je Bowmore. Ostrov je častým cílem turistů, nejen díky své přírodě, ale také kvůli množství palíren whisky, přílivovým elektrárnám, gaelským tradicím a rybolovu.

[editovat] Geografie ostrova

Ostrov má rozlohu okolo šesti set kilometrů čtverečních, na kterých žije přibližně 3000 stálých obyvatel. Nejvýznamnějším městem je již zmíněný Bowmore, ležící na pobřeží největšího ostrovního zálivu Loch Indaal. Ten obepínají poloostrovy The Oa a Rhinns of Islay. Nejvyšším vrcholem ostrova je Beinn Bheigeir s 491 metry nad mořem. Na některých místech ostrova Islay lze nalést písčité pláže, z nichž největší - Laggan Bay -leží západně od městečka Glenegedale, kde je místní letiště. Největším jezerem ostrova je Loch Gorm.

[editovat] Historie

Formování ostrova má přímou souvislost s formováním celého Skotska (viz Dějiny Skotska). První osidlování Islay proběhlo kolem 8000 p.n.l. Avšak první hmatatelné důkazy osídlení jsou z doby působnosti svatého Kolumba na ostrovech Islay a Iona ze 6. století, kdy byly ostrovy součást království Dál Riata. V období tzv. Highland Clearances od 30. let 19. století bylo z ostrova vystěhováno několik tisíc lidí, hlavně do USA a Austrálie.