Ikonostas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ikonostas je dřevěná nebo mramorová stěna s průchody, která v pravoslavných a řeckokatolických chrámech odděluje apsidu od lodi a na níž jsou podle závazného systému upevňovány v několika řadách ikony.
Ikonostas symbolizuje místo přebývání Boha. Má troje dveře. Přes prostřední, tzv. carské (královské) může procházet pouze kněz nebo král (car). Během mše skrz tyto dveře kněz vynáší Tělo a Krev Krista. Boční dveře (severní a jižní) sa nazývají diakonské. Dále má ikonostas má pět řad ikon, příčemž každá řada (jarus) má jejich ustálený seznam. Např. ve středu ikonostasu v třetí řadě je ikona Poslední večeře Páně, ve čtvrté řadě ve středu je ikona Panny Marie s Dítětem a po obou stranách jsou starozákonní proroci. V páté řadě jsou ikony zmrtvýchvstání a novozákonních světců. Na samém vrcholu ikonostasu je umístěn kříž a tabulky Desatera.
